Jana Slaninová

Být čerstvě bez zaměstnání s sebou nese jeden zvláštní fenomén: náhlý nadbytek času, který člověka vybízí k pozorování světa z perspektivy, kterou v pracovním shonu často přehlížel.

Dokumenty v kapse, latté v ruce a Vltava v duši. Jak přežít první dny bez práce, neztratit hlavu ani režim a proč je fajn občas prostě jen tak plynout? Den druhý a třetí v přímém přenosu.

Po třiceti letech v pracovním procesu jsem najednou doma. Žádný budík, žádný stres. Vítejte v mém novém životě!

Když si metodik ICT koupí knihu o moderním řízení služeb a dostane facku z minulého tisíciletí. Analýza nákupu, který (ne)přinesl slibovanou hodnotu.

Sledujeme PR divadlo a čekáme na spasitele. Politika je však jen zrcadlem naší neochoty převzít odpovědnost sami za sebe. Je čas přestat pěstovat hnilobu.

Máte pocit, že někam patříte? Genetika a historie vám s úsměvem flusnou do tváře. Nastal čas se buď příhodně ohnout, nebo rovnou zlomit.

Způsob, jakým přicházíme na svět, nás definuje víc, než si připouštíme. Jsou ale obavy o imunitu a psychiku dětí ze sekce oprávněné, nebo jde jen o mýty?

Vidím nápis „AKCE“ a můj mozek okamžitě vypíná. Proč se mi při pohledu na „výhodnou koupi“ otevírá pověstná kudla v kapse? Mám zkrátka velmi zvláštní alergii.

Trénuji s umělou inteligencí analytické myšlení, ale sama z hlavy nedám ani malou násobilku. Něco o životě v hlavě, která se buď vaří, nebo duní prázdnotou.

Ruku na srdce. Kdo z vás nikdy nekliknul na titulek o rozchodu celebrity, jen aby se ujistil, že i bohatí brečí do polštáře z egyptské bavlny?

Všichni to známe. Ten neodbytný pocit, že sousedova tráva je nejen zelenější, ale pravděpodobně i šťavnatější, jeho auto má víc koní, dovolená na Instáči víc lajků.