Vilém Slavata

V dnešní době si lze jen těžko představit jídelníček, ve kterém se nevyskytují brambory. Ty jsou pro nás přitom na rozdíl od mnohých jiných plodin relativní novinkou, zato extrémně úspěšnou.

Někteří autoři kladou počátky kostela ve Štětí do roku 1300, např. jde o Friedricha Bernaua (narozeného jako Přemysl Bačkora), ale první dochovanou zmínku o něm máme až z roku 1352, kdy je jmenován ve vizitačním prookolu českých farností. V témže…

Zpočátku byly brambory přijímány opatrně a s jistou dávkou nedůvěry – někde ale byly považovány za vzácnost. První zmínky na našem území spadají do začátku 17. století.

Jsme středem Evropy, můžeme si pyšně říci při pohledu na mapu. „Jsme pupkem starého kontinentu,“ říkají mnozí ještě odvážněji, aniž by si uvědomili, že se na území našeho státu neodehrálo nic moc převratného, co by dějiny staré Evropy nějak výrazně …

„Jesu, Maria, miserere mei!“ Jestlipak mu ta jeho Maria pomůže, smál se prý hurónsky jeden ze „soudců“, kteří právě po krátkém procesu a rozsudku smrti vyhodili z okna královského místodržícího, známého svou jezuitskou bigotností a upřímnou nenávist…

Čerstvou zeleninu máme na stole dvanáct měsíců v roce. Ale za jakou cenu? A opravdu ji někdy musíme vozit až z druhého konce planety, třeba i obyčejné brambory? ptá se magazín Víkend DNES.

Zdá se, že „Fenstrpolitik“, jak vyhazování politiků z oken nazval Jára Cimrman, je naprosté unikum českých dějin. Nikde jinde v Evropě se totiž tak často neobjevuje. O co vyhazovačům šlo?

V teplických lázních se zařadíte do dobré společnosti. Stejně jako kdysi králové či poetové a dnes kosmonauti budete obdivovat zdejší památky a třeba i drobné živočichy zámeckého parku a zjistíte, v čem předběhli Římané o celých sedm století kulhavé…

Příkladem podpory katolické víry a postavení rodiny i manžela byla činnost Alžběty Moniky Karolidesové z Hozlau (+ 16.11.1657) v jezuitském kostele sv. Ignáce na Novém Městě v Praze. Příběh barokní mecenášky.

Karlovo náměstí nebylo vždy půvabné tak jako dnes, ale pusté a blátivé a využívalo se také jako tržiště. Proto se až do 19. století nazývalo Dobytčí trh. A právě zde se mělo odehrát v roce 1571 příšerné noční zjevení! O horké červencové noci roku 15…

Český šlechtic, do obecného povědomí zapsaný zejména svým vyhazovem z okna místodržitelského paláce, ve skutečnosti prožil dlouhý a naplněný život