Jiří Březina

Dovolená se většinou považuje za čas odpočinku, ale pokud ji celou prošlapete na kole, spíš než odpočinek je to zdroj zážitků. Některé z těch zážitků jsou zvlášť silné.

Opakuje se to každý všední den. Říká se tomu sice špička, ale je to spíš dopravní katastrofa. Nedávno jsem čekal u přechodu a přede mnou se sunula plechová přehlídka.

Tuhle jsem šel lesem, byl už skoro večer a padalo šero. Nebyl to zrovna neproniknutelný hvozd, jen řídký příměstský lesík, kde nevhodné dřeviny živoří v nevhodné půdě.

Duben, ještě tam budem. Tahle věta mě napadla, když jsem si nedávno vyšel k rybníkům. Jen škoda, že mě nenapadla už doma.

Sídlo mrtvé nevěsty znovu ožívá ve druhém dílu nádherné série Nory Roberts. Nese název Zrcadlo minulosti a přináší odpovědi na mnoho otázek, které se v prvním dílu objevily. Dokáže Sonya a její přátelé zlomit prokletí?

Undergroundovou pouť, pletení pomlázek pro charitu, pivní festival propojující dva národy i soutěž o nejlepší moučník přinese první dubnový víkend na jihu Čech.

Od dětství se ve mně perou dva zájmy: jeden mě táhne k technice a druhý ke všemu živému – ke stromům, ptákům a přírodě vůbec.

Občas potkám koňský povoz, veze turisty nebo svatbu. Nostalgicky za ním koukám a představuju si, jak to asi vypadalo za těch časů, kdy se kočárem jezdilo třeba do divadla.