Jiří Březina

Nepovažuju se za kutila. Nevyřezávám selské židle, nesoustružím kolovrátky. Ani doma pracně nevymýšlím problémy, které bych mohl vítězně řešit. Kutilem jsem jen z nouze.

Domácí pasti z jablečného octa pochytají dospělé mušky, ale pokud v kuchyni zůstane líhniště v odtoku dřezu, v koši nebo v zapomenutém ovoci, za 8 až 12 dní je tu nová generace. Vajíčka si přitom domů často přineseme sami, schovaná na přezrálém ovoc…

Existují místa, kterým bych se radši vyhnul, a dlouho se mi to dařilo. Poslední dobou jsem ale spíš rád, že taková místa existují. Ano, stále častěji pobývám v ordinacích.

Jak známo, ve městě se lidi spolu moc nebaví. To není neslušnost ani arogance. Spíš důsledek toho, že na komunikaci v takovém davu nás vývoj nevybavil.

Už jste viděli milion? Nemyslím peníze, i když to může být zajímavý pohled, ale milion čehokoli, milion jako počet. Nejsnáz se vám to povede pod starou lípou někde v parku.