Jaroslav Čvančara

Klaus Heydrich vjel 24. října 1943 v Panenských Břežanech pod nákladní automobil. Na místo přispěchal židovský lékař z řad vězňů nasazených na zámku. Snažil se chlapci pomoci, ale zranění byla smrtelná. Případ převzalo gestapo.

Příběh Hany Krupkové je nepříjemné zrcadlo toho, co s člověkem udělá strach ze smrti, touha přežít a snaha unést vinu i soud druhých, ale hlavně vlastní.

Opilci a nemravní kriminálníci – tak líčil parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka německý vyšetřovatel Heinz Pannwitz. Právě jeho závěrečná zpráva o útoku na Reinharda Heydricha dlouho sloužila jako jediný zdroj informací o této události z 27. kvě…

V Nehvizdech parašutisté Kubiš a Gabčík dopadli, ve Hvízdalkách se narodil jejich kolega a zrádce. Hvízdat, či nehvízdat?

HISTORIE BEZ HYSTERIE „Faktem je, že na naše historické ústavy a podobná pracoviště vynakládá stát minimálně půl miliardy ročně. Z této sumy však dostávají historici pouhý zlomek, většina peněz jde na provoz, úředníky, šéfy a jejich zahraniční cesty…

B�hem �ivota spisovatele Jaroslava Foglara a i po jeho smrti existovala a existuje �ada organizac� nesouc�ch jeho jm�no nebo hl�s�c�ch se k jeho odkazu. R�di bychom na Bohou�kovi zve�ejnili (a pr�b�n� aktualizovali) v rubrice TRVALKY p�ehled t�chto …

V létě 1944 vtrhla na jeho tábor kontrola z Kuratoria. Nařídili okamžité ukončení. Před zatčením ho zachránil sportovec, který byl za tři měsíce popraven. Foglar si myslel, že zachraňuje práci s mládeží.

Jaromír Nechanský, hrdina 2. světové války, jeden z čelných představitelů Pražského povstání, který skončil nespravedlivě na komunistické šibenici, se od prezidenta Petra Pavla dočkal nejvyššího vyznamenání – Řádu bílého lva.

Historik a archivář Vojtěch Šustek vydal novou knihu o heydrichiádě. Říká o ní, že jako první zachytil plastický obraz hrdinství, jaké Češi projevili při teroru rozpoutaném po smrti Reinharda Heydricha.

Historik Jozef Leikert napsal knihu o Viliamu Gérikovi, jednom ze dvou parašutistů vyslaných z Anglie, kteří byli po válce popraveni za zradu. Podle něj nebyl zrádcem jako Karel Čurda. „Měli ho odsoudit, ale ne popravit,“ říká.

Touha po odplatě byla po skončení druhé světové války silná v celé Evropě. Vznikaly mimořádné lidové soudy, padaly tresty smrti, popravy probíhaly v řádu hodin. Běžná však byla i křivá obvinění a vyřizování si účtů. Přesto například v Nizozemsku ned…