Alexander Dubček Slovenský politik

Autorsko-režijní dvojice Petr Erbes a Boris Jedinák uvedla v Divadle Na zábradlí další inscenaci vycházející z konkrétních faktů a osob. Tentokrát si zvolila soumrak pražského jara, respektive jednání československé a sovětské delegace v Čierne nad …

Nová inscenace Divadla Na zábradlí předkládá události bezprostředně vedoucí k srpnové okupaci z roku 1968 jako přepálenou grotesku. V jejím středu stojí Alexander Dubček coby faustovská, nejednoznačná postava.

ESEJ / Jedním z problémů, který zásadně rozděluje českou společnost, je reflexe a interpretace dějin druhé poloviny 20. století. Představa, že jde o odbornou polemiku akademické obce, v níž jedna skupina historiků, filosofů, politologů či sociologů …

Rčení „Dva kohouti se na jednom smetišti nesnesou“ se používá, když se na jednom místě sejdou dva dominantní a ambiciózní nebo tvrdohlaví lidé, kteří spolu nedokáží vyjít nebo usilují o tutéž věc.

Před 101 lety vyrazila ze Žiliny tisícovka Čechoslováků budovat v Sovětském svazu, ve Střední Asii, komunistický dělnický ráj. Zaplatili za to smrtí svých dětí, popravami a pronásledováním.

Právě tady havaroval Alexander Dubček, vážně se zranil Petr Haničinec a nedaleko odtud zůstaly stát stovky aut při jedné z největších dopravních katastrof v historii D1. Co je na tomto místě jiné – a proč tu nehody přitahují pozornost už desítky let.

Srpen 1968 změnil naše dějiny na desítky let dopředu. Invaze vojsk Varšavské smlouvy nezastavila jen Pražské jaro, ale také možnost, že se Československo vydá jinou cestou než zbytek sovětského bloku.

Alexander Dubček byl v roce 1968 tváří pokusu o reformu československého komunismu, známého jako Pražské jaro. O více než dvacet let později se po pádu režimu vrátil do vysoké politiky, ale jeho život ukončila tragická autonehoda na mokré dálnici D1.

Představte si 70. léta bez normalizační šedi, s nezávislými odbory a otevřenými hranicemi. Historik Oldřich Tůma ukazuje, že srpnová invaze byla výsledkem řetězce zmatků, lží a Dubčekovy váhavosti. O co všechno jsme přišli?

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 stálo Československo před volbou. Podpis moskevských protokolů ukončil Pražské jaro. Otázkou zůstává, zda prezident Ludvík Svoboda mohl jít jinou cestou.

Přežil čtyři roky v Mauthausenu, aby se sám stal katem. Antonín Novotný posílal lidi na smrt a na Orlíku mastil mariáš, zatímco mu národ pro jeho nevzdělanost vymýšlel jízlivé vtipy. Pak ale přišla noc, kdy mu i Moskva ukázala záda.

Socialismus má spousta lidí spojený s jistotami, frontami, televizními projevy i životem podle pravidel, která dnes znějí skoro neuvěřitelně. Jenže když přijde na konkrétní fakta, začíná být překvapivě rychle nejasno.