Michael Erhart

Evropané jsou podle Sofi Oksanen velmi pomalí v rozhodování a nechápou, že se jich dění na Ukrajině přímo týká – ruský dron může udeřit i na jejich dvorek, když už ne tank.

„Když poklesne hodnota lidské práce a nebudete potřeba ani v armádě, tak to oslabí naši vyjednávací sílu. To považujeme za jedno z největších nebezpečí AI,“ míní vědec.

„Často od kolegů slyším, jak že mají doma vysvětlovat to, že se posílají peníze do firem českého premiéra, který rozhoduje o jejich rozdělování,“ tvrdí europoslankyně.

V čem se české zájmy v Evropě kryjí se zájmy Itálie? Může mít země ležící ve středu Evropy například stejný názor na migraci jako středomořské státy?

„Vztahy bych nepopsala jako dobré, spíš je to pat. Každá strana má něco, co ta druhá nemá, a drží se v šachu,“ říká Paulína Ovečková z Asociace pro mezinárodní otázky.

Rusko má podle rusisty Tomáše Glance k útokům v Evropě tři motivy. Vyvolávat politický chaos, vzbuzovat strach mezi lidmi a odradit státy od podpory Ukrajiny.

„On si o sobě samozřejmě myslí, že je mediální hvězda a umí to. A ano, dělal to dobře, umí manipulovat, ale to nejde donekonečna,“ konstatuje americko-český novinář.

Německý kancléř Friedrich Merz chce navzdory historické volební porážce v zemských volbách udržet svou pozici a prosazovat slibované ekonomické reformy.

„Podle šetření školní inspekce se naše děti ve znalostní bázi umisťují na špičkách žebříčku. A k tomu mají klíčové kompetence,“ říká Jan Sýkora.

„Je levné říkat, že málo mluvíme o míru. Pokud budeme Ukrajinu nadále podporovat, můžeme jedině doufat, že situace Rusko donutí o míru uvažovat,“ míní Frans Osinga.

„Útoky, které byly velmi významné a násilné, ustaly někdy před deseti lety. Ta zkratka islám-migrace ale stále funguje,“ upozorňuje arabistka a politoložka.

„Škrty jsou programem mnohých stran, které úplně nemají nějakou hospodářskou vizi, ale potřebují ukázat svaly,“ konstatuje ekonom Jan Bittner.