Jan Fingerland

Na půdě ministerstva zahraničí se setkali velvyslanec Izraele a velvyslankyně Libanonu ve Spojených státech. Byl to první takto otevřený kontakt obou zemí po desítkách let.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že pokud Írán neuvolní svoji blokádu Hormuzského průlivu, Spojené státy průjezd průlivem zablokují, a udělal to. Írán totiž svojí blokádou zvedá ceny ropy a paliv, a to i ve Spojených státech. Tohle je absu…

Americká blokáda Hormuzského průlivu vstoupila v platnost. Americký prezident Donald Trump se tím pokusil přehrát míč na íránskou stranu. O tom, která strana uspěje, do značné míry rozhodne kombinace vůle a faktoru času.

Írán i jiné země se mohou těšit na dva týdny příměří a možná i na mír. Jenže na samotném Blízkém východě lidé rychlý obrat od „zničení civilizace“ k ukončení boje vnímají s rozpaky. I když každá země jinak a z jiných důvodů.

Nad Íránem a Perským zálivem zbraně utichly, v Libanonu a Izraeli ne. Izraelská armáda ostřelovala v noci na pátek pozice hnutí Hizballáh, ten odpálil několik raket v opačném směru. Premiér Netanjahu ale potřebuje nějaký úspěch.

První reakce na dvoutýdenní příměří ve válce v Íránu a brzký začátek dalších jednání v pákistánském Islámábádu přicházejí i z Moskvy. Jsou poměrně zdrženlivé, i když ruská nejvyšší místa zpravidla tvrdí, že jde o vítězství Íránu.

Donaldu Trumpovi se povedlo dosáhnout něčeho, co může a nemusí být cestou k lepšímu výsledku, než jaký byl stav před vypuknutím války. Bude záviset na mnoha okolnostech.