Stanislav Jelínek

Bylo nebylo. Ale spíš bylo. Jaro před 155 lety Jihlavany vyvádělo z míry technickými novinkami, které se najednou zničehonic objevily. Nebyly všechny takové, že by je Jihlavané přijali s radostí.

David Švehlík (53) vůbec poprvé obdržel sošku Českého lva. Velký úspěch slaví za roli Stanislava Jelínka staršího v minisérii Studna. Svým výkonem uhranul naprosto všechny. Na předávání cen nechyběla redakce eXtra.cz.

Tragický příběh, natočený podle skutečné události, zabodoval na Českém lvu. Studna získala sošku v kategorii nejlepší minisérie. A redakce eXtra.cz byla u toho.

Je tomu právě 87 let. Jaro v březnu 1939 pomalu ťukalo na dveře, přesto se v Jihlavě málokdo cítil dobře. Staří, mladí, Němci, Češi, dělníci, úředníci, mámy i tátové od rodin žili ve strachu z války. Co kdyby přece?

Zima, mráz, za okny vítr prohání sněhové vločky. Počasí, že by ani psa nevyhnal, říkávala babička maminky. A k tomu hvízdá meluzína v komíně. Nic nám to nevadí, neboť v kamnech praská a doma máme teplíčko jako v pokojíčku.

Bylo nebylo, ale vlastě bylo. Kouření bylo před sto lety mezi lidmi velmi oblíbené a málokterý muž nekouřil. „Je libo si zakouřit? Doutníček, viržinku, cigaretku? Nebo si zapukat z fajfky či protáhnout nos šňupavým tabákem? Kouří politici, lékaři, u…

Kdo na vlastní kůži neokusil, jak zrádně a nevyzpytatelně se umí chovat led na kluzišti? Takových lidí je málo. Ba dokonce lze konstatovat, že mezi Jihlavany snad takoví nejsou, neboť město má bohatou hokejovou historii a jeho obyvatelé mají k brusl…

Uhodily mrazy. Jsme-li trochu dobrodruzi a máme rádi pohyb, můžeme si vzít teplé prádlo a vyrazit někam k rybníku. A ejhle, pokud nenachumelilo, překvapí nás ledová plocha jako sklo.

Z ložnice se ozve křik, vrah se šíleně kývá sekyrou a syn bojuje o život v hluboké studni. Před 50 lety vtrhla na obrazovky tehdejší československé televize Studna. Jenže zatímco seriálový major Zeman měl jasno, skutečný zločin z Vonoklas zůstává i …

Jen hodiny nás dělí od Silvestra. Už dopředu víme, že to bude veselý den, kdy se člověk od rána baví, směje, prozpěvuje si, popíjí s přáteli a všechno bere vesele. Jenže někdo má smůlu a zrovna poslední den v roce sedne na lep poťouchlíkovi. Takový …

Nejspíš žádný dnešní Jihlavan si nepřipustí, že trolejbusy městem nejezdí odjakživa. Sem, tam, křížem krážem přes celé město a zase zpátky. Připomeňme, že lidská paměť je krátká a dnes sotva kdo pamatuje časy, kdy se v trolejbusech mohlo kouřit. A ž…

Každý Jihlavan ví, kde se dá najít impozantní starosvětská budova Legiodomu. Dobře ji dnes znají milovníci zlatavého moku, který se čepuje právě ve zmiňovaném objektu ve Smíchovské restauraci s vchodem z Fritzovy ulice. Ovšem z dnešních Jihlavanů má…