Věra Ježková

Není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem, říká známé přísloví. Ano, zalíbit se všem jistě nikdo nemůže. Především proto, že všechny nezná. A naopak. Jistě, je to nadsázka. Ale každý má větší či menší okruh známých. Nebo je to i známost je…

Článek je z mé vzpomínkové knihy Výprava do ztraceného času , vydané v roce 2021. Úvodní foto - můj rodný dům v Budyni nad Ohří. Tenkrát vypadal asi jinak. Foto pořídila dr. Věra Ježková.

Tak jako každý, i já jsem v životě potkala mnoho lidí. S některými se setkávám dodnes. Mezi potkáváním a setkáváním je ale samozřejmě rozdíl. Potkat můžu člověka, kterého znám jen od vidění, neznámého i známého, setkat se jen se známými nebo přáteli…

Botanicus je česká firma zabývající se pěstováním rostlin, bylin, ovoce a zeleniny ve vlastních ekologických zahradách a výrobou přírodní kosmetiky, čajů a směsí koření.

Botanicus v Ostré u Lysé nad Labem jsem si vybrala pro letošní narozeninový výlet s přítelovou dcerou a jejím manželem. S přítelem jsme tam rádi jezdili. Autem to trvá z Prahy jen půl hodiny.

Nedávno jsem objevila na tabletu hru spočívající v hledání slov v obrazcích podobných plástvím. Jmenuje se Word Master. Je zasazena do kontextu výtvarného umění.

A když mi to v nějaké situaci na chvíli dojde, překvapí mě to. Například, když mě někdo pustí sednout v dopravním prostředku.

Jak je všeobecně známo, počasí bývá častým tématem rozhovorů lidí. Když není o čem mluvit, jistí to počasí. V Anglii dokonce patří k bontonu. „To nám dnes krásně prší, že, Sir?“ „Yes, Madam, ale včerejší slejvák byl lepší.“

Přítelova dcera s manželem mě pozvali na sobotní výlet do Pardubic. Pozvání jsem přijala velmi ráda. V Pardubicích jsem byla jen jednou před mnoha lety a už jsem si z nich moc nepamatovala.

V botanické zahradě v Malešicích jsem byla poprvé loni na podzim. Protože se mi v ní moc líbilo, vydala jsem se do ní letos v květnu, abych viděla, jak vypadá na jaře. Vypadá krásně. Spousta zeleně, kvetoucí stromy a keře, barevné květinové záhony.

U stanice metra Vysočanská stojí někdy ve všední den paní. U nohou jí postávají a polehávají dva pejsci. Donedávna zdravila kolemjdoucí zvučným „Dobrý den!“. S nevyřčenou prosbou, aby si koupili časopis, který prodává. Časopis Nový Prostor. Už nezdr…