Dagmar Ruščáková

Procházím jídelnou a s potěšením se zadívám na svůj ubrus. Na režném podkladu je rozkvetlá louka. Žádné divoké barvy, ale podobný klid a radost, jako když se díváte na vázu s chrpami a kopretinami. Po takovém ubrusu jsem toužila už dávno, ale přišla…

Pokud by mě cizí člověk pozoroval při práci v kuchyni, mohl by si všimnout, že se občas zdánlivě bez důvodu usměju. Tak nějak… ze srdce!

Sedím na dřevěné lavici a sleduju kolbiště. Vlastně jízdárnu ve španělské Córdobě, kde za zvuků hlasité hudby předvádějí své umění nádherná mohutná zvířata se svými jezdci.

Sedím na křesle, notebook na klíně a snažím se tvořit. Proti mně stojí velký vlkošedý pes. Dívá se na mě intenzivně. Vyrábí ty nejpsovatější psí oči, na jaké se zmůže.

„Au!“ Špatný krok na schodech vedl k tomu, že jsem se rukou chytla trámu, které primárně není k chytání určen. Pravda, nespadla jsem, ale měla jsen zapíchnutou třísku.

„Raz dva tři, přidáme ruce, vějíř rozevřít! Váha na pravé přední, levá úkrok. Hrdý postoj!“ Stojím v tělocvičně proti zrcadlům a připadám si jako nešťastný čtyřnožec.

Když si občas vyrazím na expedici do supermarketu, nepřestávám se divit, jak úžasným marketinkovým trhákem je taková babička. Jak se na něco od jídla napíše „Babiččina“ nebo „Jako od babičky“, nejspíš se to prodá podstatně líp, než kdybyste tam naps…

Sedím s notebookem na klíně, přichystaná napsat svůj rozhlasový fejeton. Má číslo 553 a téma je stůl. Začnu sebejistě, ale po druhém odstavci vím, že nevím. O čem vlastně měl být? Ještě před pár hodinami, když jsem šla lesem, jsem měla v hlavě jasný…

„Na to, že to jsou nesmysly, jste to četla moc hezky,“ pochválila mě zdravotní sestra poté, co jsem nahlas přečetla zadaný text. Tím ovšem skončila ta… důstojnější… část foniatrického vyšetření. Zvuky, jaké jsem musela vyluzovat v rámci dalších úkol…

S jistými obavami se dívám na kovové pouzdro svého nového rollapu. Plakát, který bych z něj měla vytáhnout a připevnit, měří na výšku dva metry. Já metr šedesát. Pružina napínající srolovaný papír je mimořádně silná. Pořádně zatáhnu… ještě kousek… a…