Alena Vondrušková

Dušičky jsou časem rozjímání a nostalgie. Chodíme na hřbitov za svými blízkými, kteří už nejsou mezi námi, abychom na jejich hrobě zapálili svíčku a položili květiny. Nebo na zemřelé aspoň vzpomínáme doma. Připomeňme si, jaké byly Dušičky našich pře…

Na třetí víkend připadá havelské posvícení neboli císařské hody. Termín na svátek svatého Havla (16. 10.) stanovil císař Josef II., který v celém mocnářství dovolil slavit jen jedno posvícení v roce. Dnes se drží především tam, kde není známé přesné…

Posvícení v Čechách, hody na Moravě a krmáš ve Slezsku se za starých časů slavily v každé obci většinou na podzim, kdy už byly nový mák, povidla i čerstvá mouka na koláče a vykrmená husička, kachnička nebo prasátko na pekáč. Jeden z nejoblíbenějších…

Žně bývaly zásadní událostí roku v oblastech, kde pěstování obilí představovalo hlavní zdroj obživy. A když bylo všechno obilí z polí zdárně sklizeno a uloženo, muselo se to pořádně oslavit! Odměnou a poděkováním za měsíce náročné dřiny na polích by…

Ve svátek Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna) vrcholí sezona léčivých rostlin a v tento den jsou bylinky údajně nejúčinnější, a to co se týká jejich schopností hojivých i magických. Prozradíme, co spojuje Pannu Marii a byliny, představíme devět nejm…

Kolem svátku svatého Vavřince (10. srpna) začínají denní teploty pozvolna klesat a léto, ať se nám to líbí, nebo ne, se s námi pomalu loučí. A staré pranostiky už mluví o podzimu: Svatý Vavřinec dá létu žďuchanec či Svatý Vavřinec – první podzimec. …

V období kolem 26. července (svátek svaté Anny) bývá slunečné, parné a suché počasí, v lidových pranostikách se mu říká anenská tepla či léto svaté Anny - konkrétně od 24. července do 2. srpna. Svatá Anna, chladna zrána, jedna z nejpopulárnějších li…

Léto se pomalu láme do své druhé poloviny a přicházejí chladnější noci a mlhavá rána. To vše s sebou nese svátek sv. Anny, který připadá na 26. července a váže se k němu celá řada lidových tradic a pranostik. Jak se dříve tento den slavil a co všech…

Znáte nejkrásnější české tradice a zvyky svatojánské noci z 23. na 24. června? Svatojánská noc je synonymem letního slunovratu, tedy období nejdelších dnů a nejkratších nocí, je oslavou přicházejícího léta a léčivé síly přírody. Můžeme zkusit přivol…

Medardova kápě, čtyřicet dní kape – tak zní patrně naše nejznámější lidová pranostika. Konkrétně 8. června podvědomě a s obavami sledujeme, jestli se na nebi neobjeví mraky a nezačne pršet, což by naznačovalo, že zhruba šest týdnů, aspoň podle lidov…

Medardova kápě, čtyřicet dní kape, je jednou z vůbec nejznámějších lidových pranostik. I když 40 deštivých dnů v jednom kuse je trochu nadnesené (průměrně to bývá „jen“ 10 až 15 dnů), mokrý Medard byl postrachem všech pěstitelů, protože nevěstil bud…

Čas letnic neboli svatodušních svátků původně trval osm dní, postupně byl zkrácen na Boží hod svatodušní a následující Svatodušní pondělí. V křesťanském pojetí jsou svatodušní svátky vyvrcholením Velikonoc, v lidovém oslavou vrcholícího jara, přírod…