Rudolf Vrba

V září 1943 přijelo do Osvětimi pět tisíc Židů z Terezína. Rodiny zůstaly pohromadě, děti dostávaly mléko. Po šesti měsících je zplynovali. Největší hromadná poprava československých občanů za války. Proč tábor vznikl, nevíme dodnes.

Na pražském Hagiboru organizoval Fredy Hirsch pro židovské děti fotbal, divadlo a atletiku – bylo to jedno z mála míst, kam ještě směly. V roce 1944 zde byl pracovní tábor pro lidi ze smíšených manželství.

Dva slovenští Židé Rudolf Vrba a Alfréd Wetzler uprchli v dubnu 1944 z Osvětimi a v Žilině nadiktovali 32stránkovou zprávu o plynových komorách. Dokument obletěl svět a přispěl k záchraně přibližně 200 tisíc maďarských Židů.

Je to jeden z nejúžasnějších příběhů druhé světové války. Rudolf Vrba uprchl z Osvětimi, sepsal detailní zprávu o plynových komorách, pomohl zachránit 200 tisíc maďarských Židů, bojoval jako partyzán ve Slovenském národním povstání, aby nakonec emig…

Je 7. dubna 1944 a pod stavebním materiálem za elektrickým plotem koncentračního tábora Osvětim se skrývá dvojice slovenských židů. Vězni 29 162 a 44 070 známí spíš jako Alfréd Wetzler (10. 5. 19018 - 8. 2. 1988) a Rudolf Vrba (11. 9. 1924 - 27. 3. …

8. 3. 1944, Osvětim. Fredy Hirsch poslouchá Rudolfa Vrbu, který mu říká, že o zplynování už nemůže být pochyb - všichni z rodinného tábora, 3792 lidí, dospělí i děti, půjdou večer do plynu, a odbojové hnutí v táboře ho žádá, aby vedl povstání.

Během druhé světové války vznikaly na Němci okupovaném území koncentrační tábory, které měly sloužit jako pracovní zařízení, ale ve skutečnosti v nich probíhalo masové vyhlazování vězňů. Přitom dostat se do nich nebylo vůbec těžké – stačil špatný pů…

Židovským vězňům v Osvětimi Rudolfovi Vrbovi a Alfredovi Wetzlerovi se podařil jeden z nejznámějších útěků z koncentračního tábora. Po náročném osvobození si dali jediný cíl – informovat o vyhlazovacích táborech nic netušící spoluobčany a spojence.

Představte si, že znáte nejděsivější tajemství na světě a nikdo vám nevěří. To byl úděl Rudolfa Vrby a Alfréda Wetzlera po jejich útěku z Osvětimi na jaře 1944. Zatímco oni riskovali životy, aby informovali o továrně na smrt, lidé jim nevěřili.

Koncentrační tábor Osvětim-Březinka se stal symbolem holokaustu a průmyslově organizovaného vyhlazování. Většina lidí, kteří byli do tábora deportováni, nikdy neměla šanci vrátit se zpět.

RECENZE: Literaturu o holokaustu lze rozdělit v zásadě jen do dvou kategorií, na beletrii a literaturu faktu. Do té první patří Jiří Weil, Arnošt Lustig či Anne Franková. Do druhé pak Danuta Czechová, Rudolf Vrba nebo právě Pavel Markovič Polian (19…

Hrdinství žádného člověka, který se aktivně postavil proti fašismu, nelze zlehčovat. Nicméně historicky nejvýznamnějšími postavami československého odboje jsou tři Židé, kteří se pokusili zastavit genocidu.