Jan Berka

Evropská centrální banka ve snaze o nastartování inflace směrem k cíli udělala mnohé. Prozatím však bez zásadního úspěchu.

Koronavirová krize donutila světové centrální banky vytáhnout na povrch veškerou měnověpolitickou munici. Součástí toho jsou i záporné úrokové sazby.

Dolar si v závěru minulého a na začátku aktuálního týdne připsal zisky. Je tento vývoj pouhou korekcí, nebo jde o první základní kameny možného obratu dosavadního trendu?

Koruna vstoupila do nového roku se ziskem, který by měla postupem času dále navyšovat. Tento výhled má však své předpoklady, přičemž některé jsou zcela zásadní.

V některých finančních médiích se na začátku letošního roku objevila vzhledem k okolnostem až kacířská myšlenka. Co kdyby americká centrální banka zvýšila úrokové sazby už letos?

Polská centrální banka těsně před silvestrem sáhla k další intervenci. Zažehla tím spekulace o tom, zda bychom podobných zásahů mohli být svědky na určité pravidelnější bázi.

Reakce libry na oficiální potvrzení "vánočního zázraku" mohla některé možná překvapit. Hlavní otázkou teď je, co bude dál s britskou librou?

Psal se leden 2017, když Donald Trump porušil nepsané pravidlo stanovující, že americký prezident o dolaru nemluví.

Rozvojové trhy patřily v rámci první koronavirové vlny výprodeje na finančních trzích mezi nejvíce zasažené. Postupná obnova, byť zpomalená další pandemickou vlnou, ve spojení s honbou za výnosem nakonec na tzv. emerging markets přilákala vůbec ne...