Alexej Čepička

Vládou podporovaná stavba se stala v první polovině padesátých let jedním z viditelných symbolů socialistického realismu u nás. V pražských Dejvicích vyrostl hotelový palác, který byl terčem posměchu, ale i obdivu.

Mezi české blahoslavené přibývají mučedníci Jan Bula a Václav Drbola. Oba kněží byli popraveni v souvislosti s babickým případem z července 1951. Páter Pařil byl zatím opomenut…

Černí baroni. Nesměli se dotknout pušky, zato tvrdě dřeli v dolech, kde mnozí i zemřeli. Šedesát tisíc mužů prošlo v 50. letech útvarem Pomocných technických praporů. Jaká byla jejich skutečná realita, kterou Švandrlíkova legenda spíše zakryla?

Ondřej Houska a Zdeněk Doskočil připomenou v repríze Portrétů Alexeje Čepičku. Repríza pořadu Dějiny sebevědomí bude pak věnována příběhu fotbalisty Ladislava Kubaly.

Jaro 1956 bylo horké: v únoru se nejvyšší českoslovenští představitelé v Moskvě dozvěděli, že Stalin byl zločinec. O měsíc později to sdělili nejbližším a nakonec národu.

V roce 1953 spolkla armáda každou čtvrtou korunu z rozpočtu. Režim tvrdil, že dává jen deset procent. Kam ty miliardy tajně mizely? A koho to komunisté nechali zaplatit?

Z obyčejného muže se vypracoval na neomezeného diktátora, který bez mrknutí oka poslal na smrt přítele Slánského. Zatímco utápěl zemi v teroru, jeho vlastní tělo už ničila nemoc z nevěstince a litry tvrdého alkoholu.

Marta Čepičková, rozená Gottwaldová milovala muže zoceleného občanskou válkou, nakonec ale skončila po boku chladného strůjce armádního teroru. Dcera Klementa Gottwalda si myslela, že je nedotknutelná. Změna sovětského kurzu ji ale srazila z výslunní

14. března 1953 dopoledne si umírající prezident Klement Gottwald poručil sklenku piva, talíř vývaru a jablečné pyré. Pak dostal injekci morfia. V jedenáct hodin dopoledne zemřel. Bylo mu 56 let.

Po únoru 1948 chtěla KSČ ovládnout i církev. Hodlala ji odstřihnout od Vatikánu a učinit z ní svou služku. Kupodivu se našli i duchovní, kteří s tím neměli problém a ochotně s komunisty kolaborovali.

Věznice StB v Uherském Hradišti byla jednou z nejhorších v celé republice. Sadističtí dozorci v ní denně porušovali tehdy platné komunistické zákony.

Třikrát zažil likvidaci českého skautingu muž, který byl jeho náčelníkem – Rudolf Plajner. Jeho složité potýkání se s totalitními režimy přiblíží publicista Pavel Hlavatý.