Radola Gajda

Radola Gajda se v březnu 1926 stal ve čtyřiatřiceti letech náčelníkem hlavního štábu československé armády. O pět měsíců později přišel o hodnost i uniformu.

Vojenský hrdina ze Sibiře generál Radola Gajda se stal obětí špinavé politické intriky první republiky. Proč musel být zničen pomocí vykonstruované špionáže a jakou roli v tom hrála vědomá lež samotného prezidenta Masaryka?

Příběh československého „válečného loďstva“ zní skoro jako legenda. Přesto jde o reálnou epizodu z chaosu roku 1918, kdy se improvizovaná flotila legionářů střetla s bolševiky na jezeře Bajkal.

Takové heslo si vetkla do svého štítu Národní obec fašistická (NOF). Hnutí, jehož tváří se stal generál československých legií Radola Gajda.

ČASOSBĚR: První republika má v našich dějinách trochu legendární postavení. Částečně oprávněně, i v Časosběru jsme už vzpomínali na skutečně světové momenty. Ale i tato doba přinášela problémy, které se obvykle nedostanou na stránky učebnic. Bez nic…

Národní obec fašistická vznikla v době, kdy český stát prosperoval a byl stabilní. V té době legální strana zpochybňovala demokratické instituce. Vznik organizace dokazuje, že fašismus nebyl jen produktem krizových situací.

Součástí sbírek Armádního muzea Žižkov je unikátní historický exponát: prapor místní odbočky politické organizace – vinohradské Jednoty NOF. Pod touto zkratkou vystupovala Národní obec fašistická, hlavní nositel ideologie českého fašismu ...

V létě 1914 překročila rakousko-uherská armáda hranice Srbska. Mezi útočníky byly i pluky z českých zemí. Tažení, které mělo být rychlé a vítězné, skončilo porážkou a v monarchii se začalo hledat, kdo za ni může.

Radikalizace společnosti a bezprecedentní vliv konspiračních teorií je něco, co celkem dobře popisuje dnešní dobu. Rozhodně to ale není moderní „vynález“. První republika by mohla vyprávět.

O autorově návštěvě někdejšího bojiště u železniční stanice Marjanovka (v Omské oblasti na západní Sibiři) a první z řady vítězných bitev proti bolševikům, k níž zde došlo v r. 1918. Výňatek z mého cestopisu „Cesta na konec světa a zpět - 2.díl“

V noci z 21. na 22. ledna 1933 se odehrál takzvaný Židenický puč, během něhož se zhruba sedmdesátičlenná skupina z Národní obce fašistické pokusila o zahájení převratu.