Kateřina Dvořáková

Mikuláš Klenor se zabývá se molekulovým modelováním, kdy na počítači teoreticky navrhuje nová léčiva nebo zkoumá chování molekul. Aktuálně je na vědecké stáži ve Finsku.

Šedý zákal... diagnóza, která dříve znamenala nezvratné šero, ale dnes představuje jeden z nejbezpečnějších a nejúžasnějších návratů ke světlu.

Kolik hodin denně strávíte v autě? Má na tom podíl způsob, jakým jsou postavena města a obce? Jan Bittner zkoumá, proč jsou obyvatelé předměstí závislí na svých autech.

Diagnóza farmakorezistentní fokální epilepsie. Za těmito slovy se skrývá příběh malého Patrika, který má za sebou pět operací mozku a boj o každou vteřinu bez záchvatu.

Osmnáctiletý chemik Václav Verner sbírá prvenství. Letos se stal prvním laureátem ceny Neuron Rising Star pro mladé vědecké naděje.

Měřit stres na Antarktidě? Simulovat pobyt na Měsíci v lávové jeskyni na Islandu? Chystat s NASA misi na sto dní? Tohle všechno totiž stihla Lucie Ráčková do třiceti let.

Moderní medicína dnes mluví o tzv. „okně příležitosti“ - období, kdy hormonální léčba může chránit srdce, kosti i mozek.

Afázie je získaná porucha řeči, nejde o poruchu inteligence. Člověk ví, co chce říct, ale nedokáže to správně vyjádřit, nebo naopak nerozumí tomu, co říkají ostatní.

Sledování ptáků, focení motýlů, mapování hvězdné oblohy nebo analýza snímků galaxií či záznamů z fotopastí. I tak vypadá nabídka projektů Občanské vědy.

Porucha příjmu potravy je na první pohled viditelná, ale ve skutečnosti se odehrává hluboko uvnitř. Nejde jen o jídlo, váhu nebo vzhled. Takový je i příběh paní Kláry.

Proč mají právě vážky něco říct o tom, v jakém stavu je naše příroda? Eva Bílková z Ostravské univerzity to ví. Zkoumá vážky jako živé indikátory zdraví vodních ekosystémů.

Cesta k uzdravení není vždy jen o medicíně. Je o pocitu bezpečí, respektu a o lidech, kteří nás provázejí, když už na to sami nestačíme.