Miloš Havel

Lucerna je pražský biograf otevřený 3. prosince 1909 v paláci Lucerna. V roce 1917 převzal kino Miloš Havel a vybudoval z něj nejprestižnější kinosál v republice.

Prvním z titulů pro předplatné příštího roku bude v DKO 21. ledna inscenace Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně v podání brněnského HaDivadla. Sarkastická komedie autora Arnošta Goldflama zobrazuje v kolektivní režii největšího zločinc…

Český film mezi roky 1944 – 1948 je tak trochu zasutou kapitolou, zapadlou do skuliny mezi dvěma vyhraněnými epochami.

Raději na operační stůl než před nacistický mikrofon. Plachý komik z Osvobozeného divadla ukrýval odbojáře, odmítal kolaborovat a lékaři řekl: „Rozhodl jsem se zemřít, než pro ty svině cokoliv udělat.“

Co přiměje umělce, aby se spojil s totalitní mocí? V životě režiséra Václava Binovce byla odpovědí neukojitelná touha po vlivu a kontrole. Od založení vlastní společnosti přes předsednictví ve filmových uniích až po spolupráci gestapem a poté s StB.

Kdo by neznal příběh o bláznivé Viktorce, která podlehla uhrančivým očím černého myslivce. Málokdo ví, že představitelé těchto rolí, Jiřina Štěpničková a Gustav Nezval měli k sobě hodně blízko i v reálném životě.

Bylo to už šest let, co naposledy stanul před filmovou kamerou nebo v divadle. Šest dlouhých let, během nichž nesměl hrát – jako by někdo vymazal jeho jméno z divadelních programů i titulků filmů. Rudolf Hrušínský, kdysi oslavovaný herec…

Prvním soukromým filmem byl Tankový prapor z roku 1991 a posledním snímkem natočeným ve státním systému Černí baroni.

První film natáčený v právě dokončených barrandovských studiích. V koutě stál nenápadně muž v perfektně střiženém obleku, ruce lehce zaťaté a v očích zvláštní lesk. Bylo mu teprve třicet tři let, ale právě se mu plnil sen, který měl od dětství.

Sdružení dobrovolných hasičů Horní Studénky uspořádalo Pohárovou soutěž hasičských družstev mužů, žen a veteránů. Ve zdejším kopcovitém terénu je jediným vhodným místem k závodění ochotně poskytnutá soukromá louka nad hřištěm hned vedle daňčí obory.

Kvůli svému velkému sociálnímu cítění byl legendární herec stříbrného plátna Jindřich Plachta přesvědčený stoupenec komunistických ideálů. Jeho charakteristický nesmělý projev a hluboká lidskost mu zajistili popularitu.