Royal Jan

Naši obyčejnou, průměrnou ulici v tiché rezidenční čtvrti na okraji města zasáhla nová epidemie. Epidemie placených výzkumů a testování medicínských a výživových produktů.

Hned za životem v izolaci a za opakovanými zoufalými pokusy o návrat k jakémusi normálu, hned za traumaty způsobenými tím, jak jsme vídali své blízké přes utěsněná okna a dveře a dotýkali se jeden druhého výhradně přes ochranné prostředky, hned za t…

„Ti závidím. Bych chtěl umět tvůj jazyk. Chtěl bych mluvit česky. Nebo aspoň umět číst v češtině,“ řekl mi zničehonic umývač nádobí v hotelové restauraci. A přestože jsem tohohle chlápka jako svého kolegu samozřejmě registroval už před oním vyznáním…

Pokud zde nocujete a nemáte nasazeny ty nejneprostupnější špunty do uší, co existují, je dost pravděpodobné, že vás kolem páté ráno probudí řev hladových lvů. Pokud místním řeknete, že právě zde nějaký čas žijete a pracujete, všichni okamžitě potvrd…

Jsou vlídní, úslužní a mají krásné vlasy. A to nejen taxikářky, ale i jejich mužští kolegové, kterých jezdí ve městě přece jen o dost více. Jsou mlčenliví. Výřečnost či dokonce osobní doporučení míst, která by měl návštěvník města bezpodmínečně vidě…

Pokud zde nocujete a nemáte nasazeny ty nejneprostupnější špunty do uší, co existují, je dost pravděpodobné, že vás kolem páté ráno probudí řev hladových lvů. Pokud místním řeknete, že právě zde nějaký čas žijete a pracujete, všichni okamžitě potvrd…