Karel Klostermann

Pod hřebenem Pradědu vznikl svět hutí, dolů, hlubokých lesů a starých pověstí, který dnes téměř zmizel z paměti kraje. Josef Lowag jej zachytil ve svých pověstech a vlastivědných textech.

Plzeň je městem silných příběhů a výjimečných lidí. V nové knize nakladatelství Starý most se vydáváme po stopách osobností, které zde zanechaly nesmazatelnou stopu. V sérii článků vás, čtenáře QAPu , provedeme místy, kde se psaly lidské osudy – v d…

„Historie není ničím, pokud není připomínána“. Zejména proto, květnový sraz Sudetoněmeckého sdružení (SdL) v Brně není přátelským, ani sousedským podání rukou. Naše společná tisíciletá cesta skončila z jejich vůle Mnichovem v roce 1938...

Hanuš Zápal si jako nejplodnější architekt plzeňského regionu musel poradit s mnoha výzvami, mimo jiné i s objekty pro ty, kterým nebylo dáno dál žít a z tohoto světa odešli definitivně.

„Historie není ničím, pokud není připomínána.“ Zejména proto květnový sraz Sudetoněmeckého sdružení (SdL) v Brně není přátelským ani sousedským podáním rukou.

„Historie není ničím, pokud není připomínána“. Zejména proto, květnový sraz Sudetoněmeckého sdružení (SdL) v Brně...

„Historie není ničím, pokud není připomínána“. Zejména proto, květnový sraz Sudetoněmeckého sdružení (SdL) v Brně není přátelským, ani sousedským podání rukou. Naše společná tisíciletá cesta skončila z jejich vůle Mnichovem v roce 1938 a následnou o…

Zaniklá obec Hůrka u Železné Rudy skrývá jeden z nejtemnějších šumavských příběhů. Mumifikovaná těla sklářských rodů, zničená hrobka a otázka, zda šlo o barbarství moci, nebo obyčejných lidí.

V šumavské obci Srní najdete Dům Karla Klostermanna, který návštěvníkům přibližuje svět známého šumavského spisovatele a jeho příběhů.

Samum je horký suchý vítr afrických pouští. Šumavský spisovatel Karel Klostermann si termín vypůjčil pro označení silné sněhové bouře, v níž se cestou ze školy ztratila skupina dětí.

Šumavská zima je tvrdá. Platilo to pro dobu Karla Klostermanna a platí to i pro dnešek, jak nakonec v posledních dnech zjišťují i obyvatelé Sušice. Šumava v době oblevy jim totiž přichystala hned několik komplikací.

Jeden z nejděsivějších starých šumavských příběhů, ze kterého dodnes běhá mráz po zádech, se odehrál v 19. století v dřevařských osadách zvaných Kozí Hřbety. Tuhá zima, hlad a nemoci si zde tehdy vybraly krutou daň.