Radek Kubala

Tykač kupuje poloviční podíl v MAFŘE. Jde o součást operací na záchranu jeho uhelného byznysu, který opět začal prodělávat. Vlastnictví médií oligarchy s jasnou politickou agendou je jedním z největších problémů české demokracie.

Mamdaniho úspěch v New Yorku vyvolal bouřlivé reakce. Levice by měla namísto jeho programu studovat metody hnutí, které jej vynesly do funkce. Liberálové by pak měli odmítnout Trumpovskou snahu dělat z Mamdaniho nepřítele demokracie.

Více než bilion a půl dolarů poskytly banky fosilním firmám jen v posledních čtyřech letech. Rostoucí příchylnost bank k fosilnímu průmyslu opět ukazuje, že na velký kapitál se při řešení klimatické krize jednoduše nedá spolehnout.

Volební výsledek STAČILO! je debaklem. Po zásluze. Levici nyní zastupuje především strana Levice, která během voleb posílila. Nadějí ale bude zejména širší občanské hnutí, které se vymezí proti politice nastupující krajně pravicové vlády.

Hrozba Petra Macinky na ministerstvu životního prostředí dokázala vyhnat do ulic ekologické hnutí, jejich pasivní podporovatele i městské liberály. Pro zvrácení nepříznivého vývoje je nutné zorganizovat širší sociálně-ekologickou platformu.

Možný ministr životního prostředí Petr Macinka nevadí jen ekologům a aktivistům. Na Hradčanské náměstí proti němu přišlo protestovat přibližně pět tisíc lidí.

Země s největší muslimskou populací na světě zažila největší nepokoje od pádu Suhartova režimu. Obstojí indonéská demokracie navzdory rozšířenému klientelismu, oligarchizaci a nacionalismu a stane se inspirativním příkladem pro ostatní?

Motoristi se derou k moci a na ministerstvo životního prostředí chtějí vyslat člověka, kterému platí mzdu uhlobaron Tykač. Nástup Klausových pohrobků, kteří patří k tomu nejhoršímu z polistopadové tradice, může zastavit prezident Pavel.

Paradoxem letošních parlamentních voleb je absence skutečných témat. V době, jejíž bolestí je masivní oligarchizace politiky. Je třeba opakovat, že oligarchie je s demokracií neslučitelná a že cesta z krize vede přes evropskou integraci.

Za ministrů průmyslu a obchodu Síkely a Vlčka se udály jen dílčí posuny správným směrem. V otázce jaderné energetiky, plynu, reakci na energetickou krizi či schvalování strategických dokumentů ministerstvo upřednostňovalo zájmy korporací.

Pavel Tykač volá po „národní neposlušnosti vůči EU“. A ačkoliv zelená politika Unie zásadní revizi směrem k větší spravedlnosti rozhodně potřebuje, český uhlobaron cílí jinam: k vyvolání sporu mezi národní a globální oligarchií.