Jakub Patočka

Spojení uvadajících tradiční levicových – SOCDEM a KSČM – má ryze účelové důvody a bylo podněcované dvojicí Andrej Babiš a Miloš Zeman. Otázka zní, zmizela definitivně česká levice, jak jsme ji znali?

Podle některých komentátorů procházejí tradiční levicové strany ČSSD a KSČM obdobím, kdy ztrácejí svůj význam, vliv a schopnost reprezentovat levici.

V debatách o budoucnosti levice u nás řešíme jednak specifický český problém, ale také českou variantu problému světového: jak má vypadat příští demokratická levice, která skutečně bude reprezentovat většinu společnosti.

Minulý týden v Bratislavě obdržela mezinárodní novinářskou cenu Eugena Gindla živoucí legenda českého novinářství Alena Wagnerová. Vydáváme laudatio šéfredaktora DR, který je členem poroty, jež cenu udílí.

S Antonínem Hradilkem, někdejším zástupcem českého velvyslance v Izraeli, jsme hovořili o radikalizaci izraelské společnosti, o zaslepenosti české vlády či o tom, kam by bylo nejpříhodnější přesunout českou ambasádu.

Důvody, proč se nové vedení strany Zelení pokusilo najít společnou řeč s Piráty, jsou srozumitelné, ale výsledek je takřka určitě horší než byť jen symbolická samostatná kandidatura.

Způsob debaty o tom, co dělat s pomníčky sovětských vojáků, padlých během osvobozování Československa, a s památníky Rudé armády, ukazuje hlubokou dezorientaci české společnosti ve vztahu k vlastní minulosti.

O DR se svého času říkalo, že o papeži Františkovi píše ze všech českých médií nejčastěji hned po Christnetu. Faktem je, že hlava katolické církve se těšila všeobecnému a takřka bezmeznému respektu autorského okruhu našich novin.

Na dětské chůvičce se ukázala hrůza jako z pekla. Začal případ, který šokoval národ: dospělá žena se vydávala za nemocnou dívku a dva chlapci byli nelidsky týrání.

Demokratická politika je sama strůjkyní vzestupu autoritářských tendencí, poněvadž ignoruje obsáhlé a nezvratné důkazy o tom, že neoddiskutovatelným zdrojem vzestupu krajně pravicových populistů je narůstající společenská nerovnost.

S jednou z nejvýraznějších postav izraelského novinářství jsme na festivalu v Perugii mluvili o stavu izraelské společnosti, o tom, proč je tak důležité, aby válka v Gaze co nejdříve skončila, a také o tom, co mohou dělat lidé v Evropě.