Petra Ševců

Petr Šalplachta je jedním z těch, kterým při zářijových povodních voda vzala téměř všechen majetek. Přesto svůj dům v Písečné neopustí. „Nemám, kam bych jinam šel. Je to rodný dům mého otce,“ vysvětluje.

V Příkazích u Olomouce to v sobotu 28. září žilo 15. Setkáním Hanáků a Český rozhlas Olomouc u toho nemohl chybět.

Dožínky, nebo také dožatá, se řadí k obyčejům, které se na Hané udržely nejdéle. Po kolektivizaci se starší formy zčásti adaptovaly, a i když se zvyk stal poplatným době...

Papež František jej 9. února letošního roku jmenoval 15. arcibiskupem olomouckým a metropolitou moravským. Jeho excelenci Josefa Nuzíka zpovídala Petra Ševců.

Snad nejznámější hanácká pověst je O králi Ječmínkovi. Ten se podle ní narodil v poli nedaleko Chropyně. Čas od času se prý Ječmínek zjevuje poctivým lidem a říká se, že...

Rodák z Chromče u Šumperka, Josef Drásal (1841-1886), byl výjimečný svou výškou kolem 240 centrimetrů, díky které patřil mezi nejvyšší lidi světa.

ČRo Olomouc si v lednu připomíná dvě výročí – 75 let od svého založení a 30 let od obnovení samostatného vysílání. S novodobou érou je spjat také režisér Michal Bureš.

Záhoří je specifický etnický region na pomezí Hané a Valašska. V okolí Bystřice pod Hostýnem mluvíme o Podhostýnském Záhoří, oblast kolem Lipníka nad Bečvou se označuje...

Svatojánská noc je pokračováním oslav letního slunovratu, kdy se vítá léto a teplé, úrodné období. Váže se ke svátku sv. Jana Křtitele.

Hody byly vždy příležitostí k sezvání přátel a příbuzných. Trvaly minimálně tři dny. Archaickým obyčejem, který se na Hané kdysi o hodech dodržoval, bylo stínání berana.

Autentické lidové obyčeje, jež se vázaly k Letnicím, v současnosti na Moravě nacházíme málokde. Setkáváme se s nimi spíše už jen v inscenované podobě folklorních souborů.

Sečení luk na Hané je prosyceno ranními paprsky slunce, vůní čerstvě pokosené trávy i zpěvy lidových písniček. Ve Velkém Týnci, Pivíně nebo Velké Bystřici pak nechybí...