Rudolf Toussaint

Druhý říjnový den uplyne 65 let od smrti významné osobnosti československé vojenské historie, Karla Kutlvašra. Legionář, důstojník a generál, který velel Pražskému povstání, byl po válce dehonestován, degradován na vojína a odsouzen k doživotnímu tr…

Na konci druhé světové války přinutil velitel Pražského povstání generál Karel Kutlvašr šéfa wehrmachtu v Praze generála Rudolfa Toussainta, aby 8. května 1945 podepsal kapitulaci. Jejich poslední setkání to ale nebylo, v 50. letech spolu oba degrad…

Druhý říjnový den to bude 65 let od smrti významné osobnosti československé vojenské historie Karla Kutlvašra. Legionář, důstojník a generál, který velel Pražskému povstání, byl po válce dehonestován, degradován na ...

5. května 1945 se v Praze rozezněl hlas, který změnil dějiny. Nebyla to děla ani tanky, ale česká slova z rozhlasu. V tu chvíli se město zvedlo k odporu. V ulicích Prahy stále vládli nacisté a byli připraveni bojovat do poslední chvíle.

5. května 1945 jel na kole na Staroměstské náměstí, aby velel Pražskému povstání. O tři roky později ho komunisté zatkli ve vlastním bytě. Zemřel jako noční vrátný v Nuselském pivovaru.

Před nedávnem byly nalezeny dopisy, které psal generál Karel Kutlvašr z komunistických kriminálů. Ukazují nejen jeho charakter či prostý vztah k lidem, které měl rád, ale jsou i dokladem kruté a nespravedlivé etapy našich dějin.

Z venkovského kluka z Michalovic vyrostl generál, který vedl Prahu v boji proti nacistům. Karel Kutlvašr dvakrát přežil peklo světových válek, osvobodil hlavní město – a přesto skončil v komunistickém žaláři jako „vlastizrádce“.

Jaromír Nechanský, hrdina 2. světové války, jeden z čelných představitelů Pražského povstání, který skončil nespravedlivě na komunistické šibenici, se od prezidenta Petra Pavla dočkal nejvyššího vyznamenání – Řádu bílého lva.

Velitel německé posádky v protektorátní Praze je důležitou postavou českých dějin. Právě on složil zbraně do rukou povstalců a přispěl tak k ukončení bojů. Začíná tím jeho anabáze vězně. Vězně, který rád maloval.

Podpis Rudolfa Toussainta stál pod kapitulací německých vojsk v Praze. Poté se své vášni pro umění věnoval za mřížemi československých věznic. Pátrali jsme po dílech, která mají spíše historickou než uměleckou hodnotu, i po detailech Toussaintova os…

„Povídám Kutlvašrovi: ,Vy jste přebíral Prahu od Toussainta, ne?!‘ A ten Toussaint, co předával Prahu, byl u nás na cimře,“ vzpomínal Antonín Souček.