Jaroslav Uhlíř Český skladatel populární a filmové hudby, herec, zpěvák

Autor sedmi stovek písní, které zná každé české dítě, se v září 1945 narodil jako nechtěné a těžce poškozené novorozeně. Svůj příchod na svět popsal sám, s černým humorem.

Kdo se rád diví, ať se s námi vydá do divného království. Je šlapací a tiché a nikdo v něm nesmí nahlas říct, co si myslí, jinak ho čeká vězení.

Česko zná jeho písničky nazpaměť a na jeho melodiích vyrostlo několik generací. Za životním příběhem Jaroslava Uhlíře, který slaví 81. narozeniny, se ale skrývá mimořádně temná kapitola. Slavný skladatel se totiž podle vlastního vyprávění vůbec nemě…

Před sedmi lety prodělal Jaroslav Uhlíř infarkt, po kterém začal mít problémy s pamětí. Přesto se znovu dokázal vrátit na pódia. V pondělí 14. září slaví 81. narozeniny, přesto stále vystupuje s kapelou a svými koncerty dál dělá radost napříč genera…

Kdo by neznal Karkulku, Budulínka, Šípkovou Růženku nebo Marušku z pohádky O dvanácti měsíčcích. Se všemi se můžete setkat ve Stavovském divadle na dopolední představení pro děti a mládež. Čtyři miniopery z dílny populární autorské dvojice Jaroslav …

Ať žijí duchové! patří k těm českým filmům, které se v rodinách nepředávají jen jako oblíbená pohádka, ale skoro jako malý domácí rituál. Stačí několik tónů úvodních písní, záběr na hrad Brtník nebo příchod Leontýnky a většina diváků je okamžitě zpá…

Ať žijí duchové! patří k filmům, které si české publikum předává z generace na generaci. Za zdánlivě jednoduchým příběhem se ale skrývá složitá cesta od původního scénáře až k výsledné podobě filmu.

Hitšaráda, to byla neobvyklá tuzemská televizní hitparáda, která byla vysílána od roku 1978 po dobu zhruba devíti let pod hlavičkou Televizního klubu mladých.

Kdyby někdo na konci sedmdesátých let zkusil podle návštěvnosti kin odhadnout, které československé filmy přežijí další půlstoletí, u jednoho by se nejspíš pořádně spletl. Měl známého režiséra, skvělé herce, dětské hrdiny i hudbu, která se později d…

O československých pohádkových písničkách by se toho dalo napsat opravdu hodně. Jen záleží, kterým směrem se autor, v tomto případě já, vrhne. A já bych to vzala víc jako vzpomínkové putování po pohádkových melodiích, které nám zůstaly v hlavě, než …