Otakar Vávra

Jméno Vítězslava Nezvala zaslechl každý, kdo prošel základní školou. Jedni v něm vidí geniálního básníka, druzí zase oportunistu a komunistického propagandistu.

Jméno Otakar Vávra je neoddělitelně spojeno s českou a československou kinematografií. Když se připomenou snímky jako Dívka v modrém, Hostinec U kamenného stolu, Jan Žižka, Sokolovo nebo Osvobození Prahy, většině lidí se vybaví právě on. Režisér, sc…

Za pohodovou atmosférou filmu Hostinec u kamenného stolu se skrývá příběh, jehož vznik i osud ovlivnily politické změny i nečekaná náhoda. Pozoruhodné jsou i osudy některých herců.

Režisér, který se dokázal přizpůsobit každému režimu si se zdravou stravou hlavu nelámal. Přesto se dožil 100 let. Za svůj život vystřídal několik adres. Nejraději vzpomínal na svůj pobyt v Richterově vile, která se nachází v areálu Pražského hradu.

Oblíbená komediální herečka stříbrného plátna Anna Letenská, rozená Svobodová, byla popravena krátce po natočení filmu Přijdu hned. Nepomohla jí ani intervence vlivného filmového producenta Miloše Havla.

Souboj se slavnou Sofií Loren prohrála o jediný bod, i zlou maloměšťačku ale dokázala zahrát tak, že ji diváci nakonec politovali.

Svůdnice, nevěrnice, proradná potvora… Šuškalo se leccos. Ženy marně pokukovaly po kostýmech, které byly pro ni šity na míru, muži chtěli nosit domů stejně vysoké honoráře jako ona.

Film Daleká cesta New York Times v roce 1950 označily za nejlepší film o nacistické persekuci Židů, jaký jejich kritik do té doby viděl. Čeští diváci ho museli hledat na předměstích. Do širšího povědomí se dostal až v květnu 1991.

Stát se záhadným ztělesněním démona prý nikdy nesnažila, přesto hravě ovládla každého muže jen hlasem a pohledem. Bláznivě se zamiloval i Miloš Kopecký.

Arnoštu Lustigovi prý řekl, že kdyby Svatováclavskou orlici odmítl, do večera by ho zastřelili. Historik Petr Koura tvrdí, že Otakar Vávra tu orlici nikdy nedostal. Sto let života, padesát filmů, pět režimů. Jedna pravda?

Rakousko-Uhersko mu dalo Řád železné koruny, první republika čestný doktorát, Francie Čestnou legii, komunisté titul národního umělce. Max Švabinský přečkal čtyři režimy na svém místě — jeho dřevoryt Masaryka se musel ukrýt.

Svatováclavskou orlici přijal i Vlasta Burian, Václav Talich, Otakar Vávra i Max Švabinský. Doživotní zákaz herectví z nich dostal jediný — Čeněk Šlégl, který si tu medaili vysloužil tím, že se snažil udržet naživu manžela své dcery.