Veronika Boušová

Mistr českého jazyka Karel Čapek napsal, že „řeč je sama duše a kultura národa“. Obnovení výuky na všech pražských školách odhlasovalo zastupitelstvo 11. září 1861.

Kníže básníků, titán nebo velký Olympan, to byly přezdívky německého velikána Johanna Wolfganga von Goethe. Své narození 28. srpna 1749 popsal jako osudový okamžik člověka předurčeného k velkým činům. Ve skutečnosti kvůli nezkušené porodní bábě mále…

Průkopník surrealistického filmu, režisér a scenárista Luis Buñuel, měl smysl pro absurdní situace a černý humor v krvi. Narodil se jako Španěl do zámožné přísně katolické rodiny a zemřel 29. července 1983 jako Mexičan, proslavený výrokem „Jsem atei…

Průkopník humanistické psychologie Abraham Harold Maslow, který zemřel 8. června roku 1970. Schéma známé jako Maslowova pyramida vešlo do příruček pro osobní rozvoj.

Postavu Abbého Farii proslavil Hrabě Monte Christo. Dumas si jméno vypůjčil od průkopníka hypnózy. José Custódio de Faria se narodil 31. května 1756 v indickém státě Goa.

Převoz sazenic chlebovníku z Tahiti vygradoval 28. dubna 1789 vzpourou proti kapitánovi lodi Bounty. O jeho pomluvu se postaral bratr vůdce vzpoury Fletchera Christiana.

V pražském Klementinu byla v roce 1919 zahájena výstava obrazů z cyklu Slovanská epopej. Významné momenty z dějin Slovanů namaloval Alfons Mucha. Napsala Veronika Boušová.

Americký Prometheus a otec atomové bomby, to jsou přezdívky geniálního vědce, který se narodil 22. dubna 1904. Individualista a snílek s velkou představivostí.

První čtení lidského genomu připomínalo tažení za svatým grálem. Zmapování genomu by nám mělo pomoci odhalit příčiny onkologických onemocnění a dalších chorob.

Narodil se 23. března 1933. Jako psycholog provedl s dobrovolníky z řad studentů Stanfordské univerzity kontroverzní vězeňský experiment. Výsledkem byl „Luciferův efekt“.

Před Národním muzeem se 16. ledna 1969 polil benzínem a zapálil Jan Palach. „Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí,“ řekl, než o tři dny později zemřel.

Svět chce být klamán, nechť tedy klamán je. Myšlenku přijal za svou Giovanni Bartolomeo Bosco, jeden ze zakladatelů moderního kouzelnictví. Narodil se 3. ledna 1793.