Sebastian Doubrava

Národní pouť na Velehradě 1985 byla jedním z největších projevů odporu proti komunistickému režimu v Československu. Masová akce plná odvahy a víry, která významně přispěla k pádu totality.

Benešovy dekrety, včetně toho klíčového z 19. června 1945, upravily poválečné potrestání kolaborantů, konfiskaci majetku a ztrátu občanství. Dodnes vyvolávají debaty o spravedlnosti a historickém kontextu.

Masakr na Švédských šancích v roce 1945 patří k nejtemnějším událostem poválečného Československa. Článek odhaluje průběh, pachatele i dlouho zamlčované následky této tragédie.

Bitva u Waterloo znamenala konec Napoleona i celé jedné éry evropských dějin. Článek přibližuje průběh, klíčové momenty i odkaz střetu, který změnil tvář Evropy.

Itálie chtěla být u vítězů. Místo toho spadla do války, na kterou nebyla připravená. Mussolini snil o slávě, ale přinesl chaos, porážky a hořký konec. Příběh války, která začala velkou řečí a skončila studem.

Adolf Hrubý byl poslancem, legionářem, ministrem i vězněm. V roce 1942 se stal součástí protektorátní vlády, po válce dostal doživotí a v roce 1951 zemřel ve vězení. Příběh muže, který se přizpůsobil každému režimu – až mu to přestalo vycházet.

9. června 1970 došlo v dole Dukla u Šardic k průvalu vody ze starých štol. Zahynulo 34 horníků. Jedna z největších důlních tragédií v Česku zůstala veřejně téměř neznámá.

Dětský seriál, který formoval generaci. Houba, která miluje práci, kamarád s prázdnou hlavou a soused, co nenávidí všechno. SpongeBob není pohádka. Je to život. Akorát pod vodou.

V červnu 1989 se Peking stal dějištěm zásahu armády proti demonstrantům volajícím po reformách. Událost, která zasáhla tisíce lidí, dodnes vyvolává otázky i ticho.

2. června 1953 usedla na trůn mladá žena. Začátek, který viděl celý svět. A příběh, který trval přes 70 let.

Řídil vlaky do vyhlazovacích táborů. Nikdy se neomluvil. Až v roce 1962 si pro něj přišla spravedlnost. Ale nezůstala jen jemu. Zůstala nám všem.

Tichý hlas uprostřed tribunálu. Soud, který byl divadlem. Milada Horáková šla proti režimu – beze zbraní. A právě proto ji nemohli nechat žít.