Petr Jedlička

Známe příklady z Maďarska či Polska, stále však máme spíš sklon vnímat boj za nezávislost České televize a rozhlasu jako naši specifickou záležitost. Snahy ovládat veřejná média se přitom objevují třeba i v Rakousku, Řecku nebo v Itálii.

USA slíbily Íránu za otevření Hormuzu klid a peníze. Írán slíbil jen to, co sliboval vždycky. Po sto osmi dnech války zůstávají ohromné škody, region není nijak bezpečnější a režim v Teheránu se pouze zatvrdil.

Hormuzská krize nedostala USA do situace systémového úpadku, přesto přispěla k formování nových ekonomických struktur, v nichž už USA, a tím spíše Evropa, nebudou hegemony.

Odchod z EU hájí v současnosti už jenom necelá třetina Britů. Dopady rozhodnutí na hospodářství i politiku jsou neoddiskutovatelné. Paradoxní je přitom, že aktuální průzkumy preferencí vede strana nejznámějšího brexitáře Nigela Farage.

V Izraeli se chystají další volby, změna ve vnější politice se ale nečeká. V otázce íránského tažení se hlavní vyzyvatelé Benjamina Netanjahua profilují jako ještě větší jestřábové než současný premiér.

Soustavné střídání apokalyptických hrozeb a slibů brzké dohody sice otupuje burzovní paniku, rostoucí inflaci a ceny paliv ale nezastaví. Škody počítá Evropa, Asie i třetí svět. Postup amerického prezidenta hájí snad už jen Izrael.

Porážka Viktora Orbána představuje citelnou ránu pro evropskou i americkou krajní pravici, pro niž byl klíčovou ikonou i spojnicí mezinárodních vlivových sítí. S jeho oslabením se začíná drolit i soudržnost nacionalistické internacionály.

Trumpovy USA už měsíc ohlašují „dohodu na spadnutí“, vzápětí ale přicházejí s novými hrozbami. Írán mezitím opravil zničená odpaliště balistických raket, požaduje reparace i odchod USA z regionu. Výraznější ústupky stále odmítá i Izrael.

Komunální volby v Anglii a volby do regionálních parlamentů ve Skotsku a Walesu skončí zřejmě podle prognóz fiaskem obou tradičních velkých stran, konzervativců i labouristů. Jak na to zareaguje nepopulární premiér Keir Starmer?