Petr Jedlička

V posledních měsících platí v Latinské Americe jednoduchá rovnice: co volby, to vítězství pravice. Důvodem je prudký nárůst zločinu, který pravicoví politici vysvětlují jako selhání demokracie. Roli ale hrají také intervence Trumpových USA.

Hojně medializované ozeleňování a zchlazování měst je pouze jednou stránkou jihoevropské adaptace. Daleko výrazněji jsou cítit nejrůznější zákazy, konflikty a nouzová opatření. I do možností přizpůsobit se přitom promlouvá nerovnost.

Původní odpor vůči výstavbě luxusních nemovitostí v přírodně cenné lokalitě doplňují dnes požadavky politických změn, kritika legislativy, debata o vlivu oligarchů i různé lokální přímé akce. Protestující přitom věří v podporu i od EU.

Výrazné gesto Netanjahuova kabinetu přichází v čase dalšího zhoršení izraelsko-tureckých vztahů a střetávání obou expanzivních mocností, zvláště v syrském prostoru. Obě současně pokračují v opresivní politice vůči nepoddajným menšinám.

Galerie Malovaný dům v Třebíči otevřela výstavu Setkání generací. Představuje obrazy, sochy, akvarely i plastiky čtyř členů umělecké rodiny Jedličků a návštěvníci ji mohou navštívit až do 30. srpna.

Hlavní maďarský festival hrdosti pozbyl s Orbánovým pádem ráz demonstrace a připomíná zase spíš party. Organizátoři pridů v jiných zemích ovšem upozorňují na pokračující odliv sponzorů související s novou politikou Trumpovy vlády.

Hrozivé incidenty z Pardubic či ze Slavkova provázející letošní školní rok zapadají do celoevropského trendu. Příčin je několik a z velké části jsou mimoškolní. Zahraniční zkušenosti přitom ukazují, že i v rámci škol lze mnohému pomoci.

Známe příklady z Maďarska či Polska, stále však máme spíš sklon vnímat boj za nezávislost České televize a rozhlasu jako naši specifickou záležitost. Snahy ovládat veřejná média se přitom objevují třeba i v Rakousku, Řecku nebo v Itálii.

USA slíbily Íránu za otevření Hormuzu klid a peníze. Írán slíbil jen to, co sliboval vždycky. Po sto osmi dnech války zůstávají ohromné škody, region není nijak bezpečnější a režim v Teheránu se pouze zatvrdil.

Hormuzská krize nedostala USA do situace systémového úpadku, přesto přispěla k formování nových ekonomických struktur, v nichž už USA, a tím spíše Evropa, nebudou hegemony.

Odchod z EU hájí v současnosti už jenom necelá třetina Britů. Dopady rozhodnutí na hospodářství i politiku jsou neoddiskutovatelné. Paradoxní je přitom, že aktuální průzkumy preferencí vede strana nejznámějšího brexitáře Nigela Farage.