Petr Jedlička

Hormuzská krize nedostala USA do situace systémového úpadku, přesto přispěla k formování nových ekonomických struktur, v nichž už USA, a tím spíše Evropa, nebudou hegemony.

Odchod z EU hájí v současnosti už jenom necelá třetina Britů. Dopady rozhodnutí na hospodářství i politiku jsou neoddiskutovatelné. Paradoxní je přitom, že aktuální průzkumy preferencí vede strana nejznámějšího brexitáře Nigela Farage.

V Izraeli se chystají další volby, změna ve vnější politice se ale nečeká. V otázce íránského tažení se hlavní vyzyvatelé Benjamina Netanjahua profilují jako ještě větší jestřábové než současný premiér.

Soustavné střídání apokalyptických hrozeb a slibů brzké dohody sice otupuje burzovní paniku, rostoucí inflaci a ceny paliv ale nezastaví. Škody počítá Evropa, Asie i třetí svět. Postup amerického prezidenta hájí snad už jen Izrael.

Porážka Viktora Orbána představuje citelnou ránu pro evropskou i americkou krajní pravici, pro niž byl klíčovou ikonou i spojnicí mezinárodních vlivových sítí. S jeho oslabením se začíná drolit i soudržnost nacionalistické internacionály.

Trumpovy USA už měsíc ohlašují „dohodu na spadnutí“, vzápětí ale přicházejí s novými hrozbami. Írán mezitím opravil zničená odpaliště balistických raket, požaduje reparace i odchod USA z regionu. Výraznější ústupky stále odmítá i Izrael.

Komunální volby v Anglii a volby do regionálních parlamentů ve Skotsku a Walesu skončí zřejmě podle prognóz fiaskem obou tradičních velkých stran, konzervativců i labouristů. Jak na to zareaguje nepopulární premiér Keir Starmer?

Systém vybudovaný Viktorem Orbánem měl svá nepřenositelná specifika, řadou rysů však zároveň inspiruje obdivovatele na celém kontinentu. Maďarské opozici se letos konečně plně podařilo nasvítit zpuchřelost jeho pilířů.

Po éře dominance prozápadních, leč zkorumpovaných vlád Bojka Borisova a nestabilních koalic přichází parlament s jednobarevnou většinou. Hvězdou dne je exprezident Radev — politik vstřícný k Rusku, ale s výraznou protikorupční rétorikou.

Navzdory neukončenému tažení na Blízkém východě mluví americký prezident už o další intervenci, tentokrát v Karibiku. K možnosti plnohodnotné vojenské invaze jsou znalci skeptičtí. Nevylučují ale venezuelský scénář.