Vilém Mrštík

Zdenka Braunerová byla jednou z nejvýraznějších osobností české kultury přelomu 19. a 20. století. Malířka, grafička, cestovatelka i neúnavná bojovnice za kulturní modernizaci dokázala inspirovat celou generaci umělců. Vedle toho byla i velkorysou m…

V obci Jimramov na Vysočině se narodili dva bratři, Alois a Vilém. Jedni z nejvýznamnějších autorů českého realismu. Jejich drama Maryša se hraje dodnes.

ESEJ / Dnes, kdy při pohledu na světové dění opět jednou dochází na Hamletova slova, že „vymknuta z kloubů doba šílí“, je snad jen chabou útěchou, že o tom všem vědělo lidské vědomí už před dvěma a půl tisíci léty. Nepoučilo se, a přece se z toho dř…

Připomíná periskop ponorky, recituje básně s přírodní tématikou, vypráví o zvířatech a v úryvcích přeříkává román Pohádka máje od spisovatele Viléma Mrštíka, jehož děj se odehrává právě v této krajině. Nový poesiomat funguje ode dneška v kouzelném p…

Poezie, pohádky, písničky a naučná vyprávění. V Podkomorských lesech u Ríšovy studánky v brněnské Bystrci je nově umístěný první lesní poesiomat. Vypadá jako roura připomínající periskop ponorky a umí po zatočení klikou přehrát Hajný je lesa pán i ú…

Pořad ke 100. výročí úmrtí Aloise Mrštíka (14. října 1861 Jimramov − 24. února 1925 Brno) připravil a provází jím Marcel Peterka.

Přinášíme výběr novinek z architektury, stavění, bydlení, zahrad, památkové péče a krajiny. Týden na architektonické scéně shrnuje redaktorka Adéla Vaculíková.

Křestní jméno si mohl dát podle přítele a básníka Ondřeje Petra a příjmení po nenaplněné lásce. „Bezruč podle mne a Petr podle nějakého učitele,“ byla o tom přesvědčena samotná Doda Besrutschová.

Maryša prý otrávila nemilovaného muže. Ve skutečnosti se s ním měla moc dobře. Za co mohl odmítnutý Alois Mrštík?

Svatba na hřbitově, blikající světélka, márnice s mrtvolou, to byly přesně ty atributy, které z lidové pověsti dělaly děsivý příběh. Ale protože Karel Jaromír Erben nebyl Američan, jím sepsaná Svatební košile se nestala trhákem Hollywoodu.

Se Sovětským svazem přišla bída na zem. Věta, která se tradovala po dlouhá léta v socialistickém Československu. Někdy šeptem, jen mezi známými, s jistým ironickým podtextem.