Jaroslav Petr

V erbu, který udělil Austrálii anglický král Jiří V. už v roce 1912, figurují dva zástupci fauny nejmenšího světadílu. Štít se znaky všech šesti australských států drží pštrosovitý pták emu společně s klokanem.

Dan Brown ve svém posledním románu zmiňuje spisovatele, který předpověděl zkázu Titaniku. Jak to bylo s touhle „věštbou“ doopravdy?

Nakazit se lze nejen chřipkou, ale také smíchem, zíváním nebo strachem. Když se bojíme, hledáme tělesný kontakt. Chytneme někoho za ruku, obejmeme psa, vezmeme do náruče kočku. Zabírá to. Pokud ale sevřeme ruku někomu, kdo se také bojí, vycítíme to.…

Starý Egypt byl pro kočky zemí zaslíbenou. Žily v tamějších domácnostech už před 3500 lety. Malby na stěnách hrobek je zachytily jako členy rodiny. Dostávaly potravu do misek, sedaly pod židlemi svých majitelů, a dokonce doprovázely rodiny na...

Po tisíciletí žili lidé a vlci vedle sebe v míru a pokoji. Dokonce našli způsoby, jak společnou koexistenci využívat pro společné dobro. Jak však šel čas, z přátel a spojenců se postupně stali úhlavní nepřátelé. Dnes k sobě opět hledají cestu.

Některá zvířata před zimou prchla do teplejších krajin. Jiná se s mrazy, sněhem a ledem snaží poprat. Zvláštní strategii k přečkání zimní nepohody zvolili zimní spáči, jako je ježek, plch nebo netopýr.

01:02 Pomáhají sopky životu? 09:25 Domácí test na Alzheimera 16:05 Schrödingerova kočka 22:29 Co nás čeká na obloze? 37:38 Jak útočí hadi? 44:55 O mořských motýlech

Myslíte si, že nejblíže máme my lidé k šimpanzům a potažmo dalším primátům? Omyl. Nejvíce se podobáme surikatám, bobrům nebo psům hyenovitým. A úplně nejblíže máme k jihoamerickému hlodavci maře stepní. Spolu s nimi patříme do „monogamní extraligy“.

V roce 1966 vyslali autoři amerického sci-fi filmu Fantastická cesta do krevního řečiště českého vědce Jana Beneše ponorku s posádkou zmenšenou do mikroskopických rozměrů. Mise měla odstranit z cévy v Benešově mozku životu nebezpečnou krevní...

Dlouhé sezení ohrožuje cévy aterosklerózou. Ztráta elasticity cév o jedno procento zvyšuje pravděpodobnost kardiovaskulárních onemocnění o 13 procent. Tým vedený Catarinou Rendeirovou z University of Birmingham hledal způsob, jak zdravotní následky.…

Ničivá epidemie moru začala svou cestu Evropou v roce 1347 v italských přístavech. Vědci nyní spojili propuknutí pohromy s výbuchem sopky.

„Pás děr“ představuje možná ještě větší záhadu než slavné geoglyfy z Nazcy. Postavili záhadný peruánský systém jam mimozemšťané, Inkové nebo jejich předchůdci?