Jitka Škápíková

Prvopočátky organizované péče o nejmenší děti na našem území můžeme vystopovat v polovině 19. století ve velkých továrnách.

Krýzovy jesličky, zapsané i v Guinnessově knize rekordů, najdeme v Jindřichově Hradci. Největší lidový mechanický betlém na světě zabírá plochu téměř 60 metrů čtverečních.

V září 1916 si osmadvacetiletý Jan Paukert se svou ženou otevřeli nevelký, ale prvotřídně zařízený podnik na Národní třídě, po níž s oblibou korzovala pražská smetánka.

Život dělníků za první republiky byl náročný, přestože vznikla nová sociální opatření. Jejich rodiny žily v dělnických koloniích u továren, činžácích či nouzových obydlích.

Na Letovicku se sukno vyrábělo už od 15. století. Plátenická manufaktura se časem rozrostla v textilní továrnu, jejíž zlatá éra nastala v první polovině 19. století.

Jaroslav Hašek v době první republiky napsal své stěžejní dílo – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Poslechněte si příběh spisovatele a jeho románové postavy.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

První olympijské zlato v neobvyklé sportovní disciplíně nebo medaile v hokeji navzdory jedinému vstřelenému gólu. To všechno jsou fascinující příběhy meziválečných olympiád

Nedaleko od Pramene Moravy, pod vrcholem Králického Sněžníku, se nachází nejvýše položená socha slona či spíše slůněte na našem území.

Jak vypadal kůň, v jehož dutém břichu se Řekové dostali do města Troja a vyhráli válku, se už sotva dozvíme. Jeho možnou podobu vystihuje světový unikát v podhradí Bouzova.

Jestliže byla idea Československa dílem T. G. Masaryka, za praktické prosazení našeho státu vděčíme nejvíc Edvardu Benešovi.

První pohyblivé schody na území naší republiky se rozjely v roce 1926. Stoupaly od Vltavy k parku na Letné. Eskalátor tvořily dřevěné stupně, překonával převýšení 38 metrů.