Angelo Soliman

Byl oblíbencem císařského dvora. Přítel Mozarta a Haydna. Miláček vídeňských salonů. A přesto skončil po smrti nahý, vycpaný a vystavený v muzeu mezi tapírem a sedmiletou holčičkou.

18. října 1879 se doktor Emil Holub vrátil ze své první cesty po Africe. Přivezl mimo mnoha dalších exponátů i jeden živý. Černou dívku Bellu, která se stala miláčkem celé Prahy. Jenže Holub dívce (byť nechtěně) velice ublížil. Jaký byl její osud?

Nejznámějším dvorským mouřenínem podunajské monarchie byl Angelo Soliman, který se ve službách rakouských aristokratů vypracoval z otroka na zcestovalého, mimořádně vzdělaného osvícence a zednáře. Jeho kariéra ale na rasismu a předsudcích obyvatel R…

Pohyboval se mezi nejvyšší smetánkou, plynně hovořil šesti jazyky, stal se svobodným zednářem a oženil se s ovdovělou sestrou francouzského generála. Řekli byste, že muselo jít o potomka nějakého bohatého evropského rodu. Angelo Soliman se přitom na…

Putovní panelová výstava v exteriéru státního zámku Slatiňany připomíná osudy Afričanů, kteří u nás od časů baroka působili ve službách habsburské aristokracie. Důraz je kladen především na osobnost Angela Solimana, učeného Afričana knížat z Liechte…

Tělo stáhli z kůže, vycpali a ukazovali návštěvníkům přírodovědeckého muzea. Tak jako má šokovat a poučit expozice Body Worlds aktuálně na brněnském výstavišti, již o více než dvě století dřív vzdělanci po svém využívali naaranžované lidské ostatky.…

Proč naše předky tolik lákalo předvádění lidí výrazně nadprůměrné či podprůměrné výšky, siamských dvojčat nebo „exotických divochů“? Jak si tyto podivnosti vykládali a jak se jejich interpretace v průběhu časů měnily?

Poté, co Pavel Barša vyhlásil ve čtvrtém vydání Artalk Revue „nulový stupeň dekolonizace“, je na místě se zamyslet nad tím, jak by dekolonizace našeho myšlení mohla začít. Česká historiografie a uměnověda za sebou přeci jen nějaké pokusy o tematizov…