Renata Venclová

O jaké částce mluvíme? To je věta, která několikrát zazní ve zlomových okamžicích černé komedie proslulého britského dramatika a scénáristy Joea Penhalla Bavič.

Čechy ve druhé polovině 10. století ovládají tři mocné rody Přemyslovci, Slavníkovci a Vršovci. Boleslavova říše se rozpadla a země je na pokraji rozvratu.

Když se Kája narodila, nikdo by nehádal, že by mohla být princezna. Jen dědeček něco tušil a říkal jí Vaše Veličenstvo.

Vrcholné drama z pera klasika světové dramatické literatury. Striktně uzavřený ženský svět naplněný vášněmi, nenávistí, žárlivostí, ale také láskou, pochopením a soucitem.

Jak později Uhde vzpomínal, svou nejúspěšnější rozhlasovou hru napsal během dvou víkendů u tchána a tchyně: „Mluvčí se mění z komisního násilníka v zoufalého otroka.“

Rekreace socialistických pracovníků v ozdravovně Předvoj není žádná „dovolená s Andělem“. Tím spíše, když je potřeba ochránit objekt před nekalými povětrnostními živly.

Shel Silverstein, Jiří Orten, Simonetta Buonaccini, Edward Stachura nebo Václav Hrabě. Herečka Magdaléna Borová představuje své oblíbené básně.

Jako v opojném tanci řadí se za sebou milostné scény, kdy vždy jeden z partnerů se stává hrdinou i té další. Stále vtipná hra klasika rakouské moderny se skvělými herci.

Země, v níž jsme žili, se jmenovala Magorie. Alespoň ve vrcholné experimentální próze, kterou do odpovídajícího rozhlasového tvaru v roce 1991 adaptoval Josef Henke.

Otakar Brousek, Vlastimil Brodský, Jiřina Jirásková a další v příběhu o úspěšném dramatikovi, který hledá námět k nové hře a přitom znovu nachází sám sebe.

Příběh dvou komiků, z nichž každý zcela po svém reaguje na situaci národního ohrožení za německé okupace a po svém nachází cestu, jak obstát v dějinné zkoušce.

Co znamenalo být v první polovině 80. let minulého století příslušníkem neoficiální hudební scény a vyznávat hudební styl, který komunistický režim považoval za škodlivý?