Josef Veselý

Říkává se: nemůže být větší pocty pro písničkáře než ta, že je zapomenuto jméno autora, melodie zlidoví a lidé si ji prozpěvují na ulici.

Rukopis královédvorský je v originále droboučký pergamenový sešitek o rozměrech zhruba 12 x 8 cm, tak malý, že soubor musel být určen dámě, tvrdil František Palacký.

Václav Hanka, který žil v letech 1791 až 1861 (pět měsíců mu chybělo do sedmdesátky), je jedním z nejrozporuplnějších mužů českého obrození.

Básně Růže ani ostatní z Rukopisu královédvorského nejsou v rýmech. Působí však silně, i dnes, po letech.

Nadcházela éra romantismu. Svým klimatem byla pro vznik padělků příznivá, byla jim v celoevropském měřítku vlastně nakloněná.

Název dnešních Toulek vám možná napoví, které ze sporných kapitol našeho národního obrození se začneme dotýkat. „Lež je vždy o krok před pravdou.“

Večer se před jevištěm tísnilo zpravidla početné publikum. Starý flašinet zahrál dva kousky a poté se rozhrnula opona.

Je sobota 3. července roku 1847. V obci Kolodějích nad Lužnicí pořádá loutkoherec neboli marionetář Matěj Kopecký své obvyklé představení.

„Bylo po bitvě, ale na česko-moravském pomezí válka pokračuje dál. Kolem Brna pochovávají mrtvé a ošetřují raněné.“

Bitva skončila. Uprchlíci se ženou o překot k jihu. Jen při olomoucké silnici zůstává stále ruský Bagrationův sbor.

Nalézáme se na místě, které dnes protíná dálnice z Brna na Olomouc, v krajině ne úplně ploché, ale ani příliš kopcovité, jenom mírně zvlněné.

Už nějakou dobu zůstáváme na Moravě, v těsné blízkosti její metropole, neboť právě tam, u Brna, se rozhodovalo o cestě, jíž půjdeme dál.