Josef Veselý

„Na jihovýchodním svahu Českomoravské vysočiny leží asi osm kilometrů od Moravských Budějovic Blížkovice. Odedávna tu vedla cesta mezi Vídní a Prahou.“

Někdo se proslaví až po smrti, jiný po smrti o svou slávu přijde. A do této skupiny patří i skladatel August Karl Ditters z Dittersdorfu.

Pan Brixi nám odpustí, že jsme si název vypůjčili z jeho opery, ale náramně se nám hodil k příběhu Josefa Šrajera, jehož život byl klidný jako jeho hudba.

Nabízíme Vám cestu za počátky českých novin a za novináři, mezi nimiž pozici vskutku zakladatelskou zaujímá osobnost Václava Matěje Krameria.

Neobyčejně tvrdé důsledky ztráty samostatnosti po bitvě na Bílé hoře měly za následek, že hospodářský vývoj naší vlasti byl prudce vržet zpět.

Až do 80. let 18. století na celkové tvářnosti kultury v českých zemích podílela především všechna výtvarná umění, architektura a hudba.

Pět ze šestnácti dětí, které Marie Terezie porodila mezi svým dvacátým a devětatřicátým rokem, byli synové.

Pozoruhodnou charakteristikou tereziánského období u nás byla vzestupná populační křivka, čím dál strmější i přesto, že 18. století bylo plné válek, epidemií a hladomorů.

„Stává-li se opět obyčejem zvěčňovat v pomnících pamětihodnosti první velikosti, které přispívají ke cti vlasti, vláda Josefa II. nám k nim poskytla už mnoho krásné látky.“

Pokorný a užitečný. Tato dvě přídavná jména jsme si vypůjčili z názvu spisu, jehož autorem byl muž, kterému se dnes budeme věnovat.

Sešli jsme se, abychom se vydali po stopách opery, nikoli však té velké opery, v drtivé většině italsky zpívané, ale opery, která se nesla prostorem v jazyce českém.