Klement Gottwald

Za minulého režimu byl 25. únor jedním z nejvíce oslavovaných dní. Takzvaný Vítězný únor byl dnem, kdy v roce 1948 komunistická strana definitivně převzala moc v poválečném Československu. Ruku v ruce s vítězstvím proletariátu ovšem okamžitě nastaly…

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Dvacátého pátého února 1948 – tehdy stejně jako dnes to byla středa – se u nás chopil moci bolševik. Což je přesnější označení než komunista. Protože více než o nastolení Marxových idejí šlo o to učinit z nás ruskou gube…

Prezident Beneš samozřejmě věděl, byl přece střízlivý realista, že s pouhými sympatiemi Československa, v jehož vládě obsadili komunisté většinu klíčových pozic, se Sověti nadlouho nespokojí. Přesvědčovala ho o tom nejen jejich naprosto odmítavá rea…

10. března 1953, uprostřed mezinárodního napětí, které zvýšilo úmrtí Josifa Stalina jen pět dní před tím, se nad československou Šumavou střetly stíhací letouny československého a amerického vojenského letectva. Toho dne si naši piloti připsali jedi…

Osobní postoje jej stavěly na vedlejší kolej, navzdory tomu byla jeho největší rolí postava komunistického novináře Julia Fučíka. Do divácké paměti se ale nejvíce zapsal jako hrabě Drákula z televizního černobílého filmu.

Co se vlastně stalo 25. února 1948? Už jen pojmenování tehdejších událostí není zcela jednoduché. Někteří konstatují, že to byl puč, jiní mluví o řešení politické krize.

V únoru 1948 vyvrcholila vládní krize a s ní spojený nástup komunistů. Stalo se to, když se demokratické strany pokusily přejít na demokratickou opoziční formu. Představitelé demokratických stran byli zaskočeni nedemokratickým jednáním komunistů.

Edvard Beneš vstoupil do dějin jako budovatel Československa. Z dějin odešel jako muž, který výrazně pomohl komunistům k moci. Proč to udělal?

Vzpomínáte na rudé šátky, tesilové sukně a kalhoty, povinné manifestace nebo stání čestných stráží? Výročí nástupu komunistů k moci se stalo pevnou součástí oslav režimu v kalendáři.

Aktuální seriál historika Jiřího Malínského se zabývá vývojem v poválečném Československu v době tzv. třetí republiky. V předvečer únorové krize I Týž den se v Praze představenstvo ÚRO ROH

Události, jména i pojmy, které byly dříve běžnou součástí rozhovorů i školní výuky. Starší ročníky je mají zažité, mladší je často znají jen matně. Ověřte si, kolik si toho ještě pamatujete.

Jugoslávský komunistický vůdce projevil statečnost, když se dokázal vzepřít Stalinovi, kdežto jeho československý protějšek se projevil jako ubožák, jenž nechal popravit „nevinné“, a bez odporu jako poslušná loutka plnil rozkazy z Kremlu.