Pavlína Vojtová

Letošní 22. ročník festivalu Malá inventura uvedl trojici představení, v nichž je tanec nejen formou, ale přímo hybatelem děje.

Představte si místo, kde hudba přehlušuje lidský hlas, zrak oslepují neonové barvy, světelné reflektory a umělý kouř tak, že nemůžete vidět do tváře lidem kolem sebe. Celá atmosféra vás natolik pohlcuje, že ztrácíte ponětí o čase a orientační smysl.…

Co se týče scénografie, dávám 110 %. Ale co se týče sćenáře i hereckých výkonů, slabé. Herecky vyčnívá leda postava ?režiséra?. Obsahově ale o ničem. V porovnání s představením Dům v jabloních, ze kterého jsem byla naprosto nadšená, jsem z tohoto př…

Vtáhlo mě to a nepustilo. Skvěle napsané dialogy, které dávají smysl a dokáží zaujmout. Samotné postavy jsou dobře rozmanité, zajímavé a v neposlední řadě moc dobře zahrané. Výtečné jsou samotné lokace, které jsou opravdu pestré a nestačíte se divit…

Další z imerzivních inscenací spolku Pomezí je koncipovaná komorněji, až intimněji. V osvědčeném holešovickém domě si vystačí s jedním patrem, přesto promyšleně přetvořený prostor ani tentokrát nepřestává překvapovat zákoutími odhalujícími se spolu …

Šest postav prchá před autorem. V prvním patře Baráku Za poříčskou bránou jsme vstoupili do temného světa strakatého vigvamu. Pár místností je pěkně zařízených, např. terapeutická místnost pro značně vyšinuté jedinky, nebo ložnice se širokou postelí…

Oceněním za propracovaný multikanálový český dabing se může pochlubit už i Netflix. Jenže jakou prestiž mají ceny, na které řada oceněných ani nedorazí a část trhu se jich neúčastní?