James Webb

Vědci potvrdili existenci nové třídy objektů v naší Galaxii: pozůstatků nazývaných „fosilní fragmenty galaktického výdutě“. Terzan 5 je prototypem těchto pozůstatků z raného období vzniku naší Galaxie. Pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba a Hu…

Vesmírný dalekohled Jamese Webba ukázal, že exoplaneta WASP-121 b nemá na hranici dne a noci jednotnou atmosféru. Ranní a večerní část se liší teplotou, chemickým složením i tím, jak pohlcují světlo své hvězdy.

Každé ráno se na vzdálené planetě tvoří mraky ze žhavých minerálů, každý večer zmizí. Teleskop Jamese Webba poprvé takto zřetelně rozlišil ranní a večerní okraj atmosféry – naměřil mezi nimi teplotní rozdíl 449 stupňů Celsia. Přepsal tak chápání che…

Vesmírný teleskop Jamese Webba pomohl astronomům vyřešit jednu z největších záhad raného vesmíru. Vědci totiž objevili mechanismus, který může stát za...

Poslední dvě století se nesla ve znamení obrovského rozmachu průmyslu a technologie. Občas se však zapomíná na to, že aby se přerod většinově polnohospodářské civilizace do civilizace průmyslovo-technologické mohl zdárně uskutečnit, je třeba dosáhno…

Osamělých planet, které unikly z dosahu gravitace své hvězdy, může být v naší Galaxii možná i více než těch klasických. Jako známe binární hvězdy, vyskytují se i osamělé exoplanety v párech. Podle nového výzkumu taková konstelace ovšem možná není st…

Teleskop Jamese Webba pomohl astronomům nahlédnout do doby, kdy měl vesmír zhruba tři miliardy let. V galaxii MRG-M0138 našli mimořádně hmotnou spící černou díru, která sama téměř nezáří.

Americko-evropsko-kanadský teleskop Jamese Webba pořídil své první měření chemických stop mezihvězdného objektu, k čemuž mu posloužila nedávná návštěva mezihvězdné komety 3I/ATLAS. Snímek z přístroje MIRI, který pracuje ve střední části infračervené…

Vesmírný dalekohled Jamese Webba odhalil záhadnou černou díru, která zřejmě vznikla ještě dříve než její vlastní galaxie. Objev mění naše chápání tvorby prvních kosmických struktur a vrací se k základním otázkám souvisejícími s ranými fázemi našeho …

Astronomové pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba podrobně prozkoumali atmosféru vzdálené plynné exoplanety, která se svou teplotou více podobá Zemi než rozpáleným exoplanetám nebo ledovým světům známým z předchozích výzkumů.

Planeta nemusí mít kovové jádro, kamenný plášť a jasně oddělené vrstvy. Nová práce Edwarda D. Younga a Aarona Werlena naznačuje, že běžné exoplanety typu sub-Neptun mohou být uvnitř promíchanou žhavou směsí.