nových článků - klikněte pro zobrazení

Výsledky hledání “what is 2 plus 5”

Vánoční trhy Vídeň 2024: Které trhy jsou nejlepší

Využijte naši přehlednou mapu a naplánujte si výlet za nejkrásnějšími vánočními trhy do Vídně, v Rakousku.

I druhý listopadový týden žije Plzeň kulturou

15.listopadu » Plzeň.cz

Tento týden si v našem městě připomeneme válečné veterány, začne Minifestival Česky hezky i výstava železničních modelů, čeká nás také řada poutavých přednášek, koncertů a divadelních představení. 11. listopad - Den válečných veteránů Den válečných veter…

Tituly Stavba roku 2024 byly rozdány

15.listopadu » iMaterialy

Celkem 15 titulů a 26 zvláštních cen bylo uděleno v již 32. ročníku celorepublikové soutěžní přehlídky Stavba roku 2024. O titul letos soutěžilo 116 přihlášených staveb z celé České republiky a 4 zahraniční stavby. Hlavním organizátorem soutěže je Nadace…

Jan Zeman: Nebezpečí velké povodně ve Valencii někteří hrubě podcenili

16.listopadu » Ekolist

Média nás informovala o obří průtrži mračen a následné obří bleskové přívalové povodni v regionu jihošpanělské Valencie v úterý dne 29. října 2024. Údajně napadlo tolik srážek, kolik jich tam napadne za průměrný rok. Něco to říká, byť průměr je ošidný. N…

Jindřich Abdul táhne Vítkovice. Co říká o Rusku, náladě v týmu i vážném zranění

15.listopadu » Moravskoslezský deník

/ROZHOVOR/ Nevyrovnané Vítkovice v sezoně mohou stále ještě pomýšlet na úspěch zejména díky němu a jeho útočné lajně – první pětce i přesilovkové formaci. Jindřich Abdul je na čele kanadského bodování, k čemuž ale vedla až nepředstavitelně strastiplná ce…

Cimbál dodal festivalu exotično

16.listopadu » Jihlavské listy

Rodačka ze Staré Břeclavi Eva Hrnčířová je hrdá, že pochází ze stejné ulice jako „král“ lidových písní Jožka Černý. Evin tatínek Karel Rebenda byl primáš Starobřeclavské cimbálové muziky a toužil mít svoji rodinnou cimbálku. To se mu také podařilo. „Brat…

Liknavost i krádeže, řekl soud o insolvenci pod dohledem náměstkových známých

11.listopadu » Seznam Zprávy

Obchodním expartnerům náměstka ministra spravedlnosti Radomíra Daňhela soud do správy svěřil majetek zkrachovalé firmy v hodnotě desítek milionů. Seznam Zprávy popisují, jak - pod dohledem insolvenčního správce - mizí.

V Africe stále bojují děti: Místo hraček dostávají do ruky zbraně a stávají se z nich krutí tyranové

10.listopadu » Seznam Médium

Dívce z Ugandy bylo sotva deset let, když ji zajala skupina odbojářů. Následující roky nedokázala bez své pistole udělat krok. Události, kterými musela projít, se jí vryly hluboko do paměti. Stala se dětským vojákem.

Jan Campbell: Po vítězství

10.listopadu » ParlamentniListy.cz

Pravidlo pokud nemůžete být znovu zvoleni na druhé funkční období, nepokoušejte se vyhrát potřetí, je nepsaná americká tradice. Za 246 let americké historie se pouze dva bývalí prezidenti rozhodli ji porušit. Prvním byl Grover Cleveland, 22. a 24. prezid…

David Otava a Vladimír Bedřich jsou dva nadšenci, kteří již několik let sdílejí lásku k cestování a motocyklům. Společně s dalšími kamarády podnikají nezapomenutelné cesty po celém světě. Jejich poslední výprava vedla do Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu a jejím cílem bylo projetí takzvané Pamír highway. Nyní se chystají poprvé podělit o své zážitky i se širší veřejností. A to prostřednictvím dokumentárního filmu, jehož projekce bude mít premiéru 15. a 17. listopadu v příbramské restauraci u Pletánků. Ačkoliv oba pochází z různých koutů České republiky – jeden ze Staré Huti u Dobříše na Příbramsku a druhý z Humpolce – mají mnoho společného. Kromě toho, že v mládí vyrůstali na venkově, je to především láska k cestování a motocyklům. Právě tyto dvě záliby se David Otava a Vladimír Bedřich rozhodli jednoho dne spojit dohromady a iniciovali založení klubu motorkářských nadšenců, v jehož rámci spolu s dalšími kamarády podnikají cesty napříč celým světem. „Celkem je nás sedm a všichni patříme do generace, která vyrůstala na pionýrech, simsonech či babetách. Přestože dnešní doba nabízí různé a mnohem komfortnější způsoby, jak poznávat svět, cestování motorce má v tomto směru své kouzlo a představuje určitou formu svobody. Člověk si vezme jen pár nezbytných věcí, sedne na motorku a jede,“ shodují se David s Vladimírem. Kdy jste začali společně cestovat na motorkách? DO: „My dva jsme se potkali poprvé v roce 2016, kdy jsme společně s Vláďovým bratrem Jiřím vyrazili do Jeseníku. Tam kluci přišli s první plánem, kterým byla cesta do Rumunska.“ VB: „Nutno podoktnout, že zpočátku jsme vůbec nepřemýšleli nad tím, že bychom založili nějaký společný klub. Nejen nás dva, ale i další členy ovšem spojovala touha podnikat různé dobrodružné cesty po světě, poznávat nové lidi, odlišné kultury a sbírat nové a nové zážitky. Po naší první společné cestě bylo hned jasné, že se nejednalo o cestu poslední.“ Na základě čeho si vybíráte destinace, které hodláte následně navštívit? DO: „Obecně vycházíme a čerpáme ze svého rezervoáru, který tvoříme na základě různých cestopisů nebo knih, článků, kde se dozvídáme o zajímavých místech na světě. Každý jsme však orientovaný trochu jiným směrem. Já osobně preferuji spíše poznání západního světa a obecně jsem spíš člověk, který má rád se rád komfort, který nabízí dnešní doby.“ VB: „Já to mám úplně opačně. Za mě platí heslo: čím více na východ tím lépe. A naštěstí se mi ho dosud daří v naší skupině prosazovat (smích).“ Jaké země jste dosud procestovali? DO: „Kromě již zmíněného Rumunska jsme například kompletně projeli Balkán nebo jsme vyrazili do Maroka. A musím se přiznat, že i já jsem nakonec našel v těchto východních zemích zalíbení. Je to po všech stránkách něco úplně jiného, než na co jsme „my ze západních zemí“ zvyklí…“ VB: „To ovšem neznamená, že bychom vůbec necestovali do západních zemí. Během covidu jsme byli třeba v Norsku, procestovali jsme Alpy nebo Španělsko a spoustu dalších zemí, kde jsme posbírali mnoho zážitků, poznali různé kultury, skvělé lidi, ochutnali nezvyklá jídla… A právě tohle všechno je kromě lásky k motorkám to, co nás na tom nejvíce baví.“ Přitom cestování na motorkách je do velké míry nebezpečné… VB: „Cestování na motorce je samozřejmě vždy nebezpečnější než v autě. Proto potřeba mít na zřeteli spoustu věcí. Nejde pouze o rychlost, ale také například o volbu vhodného stylu jízdy v konkrétním terénu nebo nadmořské výšce. K tomu potřebujete zkušenosti a mít motorku takzvaně „v ruce“. Zároveň se musíte soustředit na každou vteřinu jízdy, ale i tak se dříve nebo později stane, že z motorky spadnete. Pořád jste jen na dvou kolech…“ DO: „Další, co musí člověk z hlediska bezpečnosti určitě zohlednit a nepodcenit je denní plánování. Musíte si uvědomit, že třeba 150 kilometrů jedete v několikatisícové nadmořské výšce na motorce čtyři až pět hodin. Musíte při tom počítat i s určitými časovými prodlevami, jelikož nikdy nevíte, co vás potká. Zároveň však musíte vždy včas dorazit do vašeho denního cíle, který si vytyčíte, protože jinak to může být velký problém.“ O tom byla i vaše nedávná poslední cesta do Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Proč jste se rozhodli vyrazit právě tam? VB: „Tuhle cestu už jsme měli v plánu delší dobu. Byl to jeden z mých nápadů, který jsem Davidovi nadhodil s tím, že naším cílem bylo ujet během čtrnácti dnů tisíce kilometrů a procestovat sedmitisícové pohoří Pamír.“ DO: „Tohle pohoří je unikátní tím, že napříč vede takzvaná Pamír highway, což je bývalá dálnice, po které se dá prakticky celé pohoří přejet právě dopravním prostředkem. Z cestovatelského pohledu bych to přirovnal trochu k Route 66, ovšem s tím rozdílem, že Pamír Highway není pro každého…“ Mají tyto země na základě vašich zkušeností a dle vašeho názoru něco společného s Českou republikou? Případně v čem vidíte naopak největší rozdíly? DO: „Pojítka by se určitě našla. Zajímavostí například je, značnou průmyslovou část kyrgyzstánského města Biškek vystavěli v dřívějších sovětských dobách čeští, potažmo českoslovenští dělníci.“ VB: „České občany velmi dobře. Jsou si vědomi, že jim řada z nich v minulosti pomohla. Ať už z hlediska průmyslu, infrastruktury a mnoha dalších věcí. Právě v ochotě, laskavosti a vděčnosti tamějších obyvatel bych pak viděl také možná největší rozdíl, což nás i velmi mile překvapilo. Bohužel, pořád je znát, že se tyto státy nevymanily z pod vlivu Ruska a tím pádem je to pro nás úplně jiný svět a asi ještě dlouho bude…“ Zmiňujete Rusko… Neměli jste vzhledem k aktuální situaci ve světě trochu obavy vypravit se do těchto zemí? A potřebovali jste nějaká speciální povolení? VB: „Obavy jsme měli. Asi největší z toho, že tyto země udržují člověka v permanentní nejistotě s ohledem na to, co smí nebo nesmí. Na začátku jsme tedy nějaký plán cesty, ale pak jsme například i od našeho ministerstva zahraničí dostali zprávy, že na nějaká místa z bezpečnostních důvodů nemůžeme, takže jsme museli shánět nejen speciální povolení, víza, ale také se často informovat u lokálních kontaktů a mnohdy také improvizovat.“ DO: „Byla to pro nás zcela nová situace, protože doposud nám v rámci našich cest stačilo prakticky jen zajistit transport motorek a letenky. Nic dalšího jsme řešit nemuseli. Tentokrát jsme do poslední chvíle nevěděli, zda přejedeme hraniční přechody a bude do jednotlivých zemí vpuštěni. Pro nás, co žijeme v Schengenském prostoru, je to něco momentálně něco těžko představitelného, jelikož se dostaneme kamkoliv. Ale ne všude na světě je to stejně.“ Nejen o tom se ostatně bude moci přesvědčit i široká veřejnost, jelikož právě cesty po Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu chystáte dokumentární film. Bude to vaše premiéra? DO: „Dosud jsme se soustředili především na publikaci krátkých videí z cest na sociálních sítích a tvoření krátkometrážních filmů, které se objevovali na YouTube. Tohle bude náš první větší film a troufám si říct, že diváky čeká zhruba 45 minut plných zajímavých momentů, zábavy i napětí.“ Jak náročné je natáčení při takových cestách? DO: Obecně cestování na motorkách je o tom, že s sebou vezete pouze nezbytné věci. Mít u sebe na motorce klasickou kameru není ve vašich možnostech, proto natáčení probíhá na GoPro, případně mobilní telefon – naštěstí dnešní technika je velmi kvalitní. Ovšem záběry z jízdy zase nejsou až tak zajímavé, proto jich použijeme jen pár na prolnutí záběrů. Při natáčení se zaměřujeme hlavně krajinu, lidské příběhy a momenty, které nás během cesty potkají… Projekce proběhne 15. a 17. listopadu v příbramské restauraci u Pletánků. Můžete nastínit na co se mohou potenciální návštěvníci těšit? VB: To je otázka především na Davida, který je hlavní režisér a střihač (smích). DO: „Velká část bude samozřejmě o Pamír highway, kterou chceme představit široké veřejnosti, jelikož si troufám říct, že prakticky nikdo nemá reálné představy o tom, co to všechno obnáší. V tom by měla spočívat hlavní message a unikátnost našeho filmu. K tomu jsme během naší čtrnáctidenní výpravy překonali řadu překážek, nasbírali spoustu zážitků a poznali několik lidských příběhů, o které se chceme také podělit s návštěvníky.“ Jaké další cesty plánujete do budoucna? DO: Jak už padlo, hlavním iniciátorem našich cest je Vláďa, takže my ostatní teď s napětím čekáme, s čím zase přijde (smích). VB: Něco v hlavě mám, ale zatím bych nechtěl nic prozrazovat – možná až na filmové projekci, která nás čeká, takže kdo chce vědět více, ať za námi zavítá. Jen napovím, že by se mohlo jednat o kontinent, na kterém jsme společně ještě nebyli…

11.listopadu » FeedIT.cz

„Meziroční inflace v říjnu mírně zrychlila. Vyplývá to z dnes publikovaných dat ČSÚ. Zatímco v září inflace činila 2,6 %, v říjnu index spotřebitelských cen značící míru inflace dosáhl 2,8 %, tedy o 0,2 procentního bodu … Continue reading David Otava a V…