Kiro Bacho

Poté, co moderní lidé opustili Afriku, setkali se a mísili se i s neandertálci, což vedlo k tomu, že dnes všichni lidé žijící mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 % neandertálské DNA. O genetice prvních migrantů v Evropě a o načasování jejich m…

Poté, co moderní lidé opustili Afriku, setkali se a mísili se i s neandertálci, což vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 % neandertálské DNA. O genetice prvních migrantů v Evropě a o načasování jejich mísení s…

O genetice prvních migrantů v Evropě a o načasování jejich mísení s neandertálci se víme jen málo. Nové poznatky přináší studie, kterou v prestižním vědeckém časopise Nature publikoval mezinárodní tým, jehož součástí byli i Petr Velemínský z Národní…

Pravěk byl tavícím kotlem druhů. Dokládají to nové poznatky o křížení Homo sapiens s neandrtálci. Jeden z nich pochází z Českého krasu.

Příchod moderního člověka do Evropy je stále opředen řadou nejasností, které plynou především z nedostatku lidských fosilií. Přehled přibližuje nálezy starší 40 tisíc let s akcentací nových důkazů, které vyplývají především z nových paleogenomických…

Dosud nejstarší ostatky moderního typu člověka Homo sapiens byly objeveny v bulharské jeskyni skupinou archeologů.Tyto ostatky tak vědcům poskytují nejstarší známé důkazy o výskytu moderních lidí na evropském kontinentu..

Lidské kosti z bulharské jeskyně Bacho Kiro naznačují, že Homo sapiens dorazil do Evropy o tisíce let dříve, než se původně myslelo. A kontinent sdílel s neandrtálci, kteří od něj na sklonku svého věku pochytili umělecké zručnosti.