Max Dvořák

Náměstí Míru v Hrušovanech nad Jevišovkou zdobí sousoší malíře Alfonse Muchy a historika Maxe Dvořáka. Sousoší je koncipované tak, že se mezi oba známé muže můžete posadit.

/PŘEHLEDNĚ/ V uplynulém týdnu Znojmo informovalo o tom, že společně s vlastníkem domu v centru města řeší vystěhování problémové rodiny. Znojemská Beseda má nového šéfa. Podyjí pořádalo setkání se starosty a tématem byli vlci. Deník připravil pravid…

Náměstí Míru v Hrušovanech nad Jevišovkou zdobí sousoší malíře Alfonse Muchy a historika Maxe Dvořáka. Sousoší je koncipované tak, že se mezi oba známé muže můžete posadit.

V Hrušovanech nad Jevišovkou slavnostně odhalili sousoší malíře Alfonse Muchy a historika Maxe Dvořáka. Vytvořil je sochař Radim Hanke. Zatímco Mucha sedí na lavičce, Dvořák stojí na podstavci a celé dílo je vymyšleno tak, aby se návštěvník Hrušovan…

Hrušovany nad Jevišovkou (Znojemsko) - V Hrušovanech nad Jevišovkou slavnostně odhalili sousoší malíře Alfonse Muchy a historika Maxe Dvořáka. Vytvořil je sochař Radim Hanke. Zatímco Mucha sedí na...

Jakožto představitel vídeňské umělecko-historické školy přešel Max Dvořák od formalistického pojetí uměleckého vývoje jako samovývoje forem k obsahově – formové syntéze.

Na tomto místě se původně nacházela starší jednopatrová zástavba, kterou můžeme najít jak v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map…

Původně se na tomto místě nacházela řada domů, v nichž žil zámecký personál a někteří řemeslníci. Západním až jihozápadním směrem se nedaleko odtud nacházely též masné krámy. Kdo přišel se stavbou jízdárny na tomto místě poprvé, přesně nevíme. Možná…

Jak mnozí všeobecně vzdělaní lidé vědí, tak Max Dvořák byl významným historikem umění, který sice působil ve Vídni, od roku 1902 jako profesor dějin umění na tamní univerzitě, ale narodil se 14. června 1874 (uvádí se rovněž data 4. a 24. června…

Tematizace vlastní menšinové identity může i nemusí být výhodná. Jak se cítí umělci a umělkyně, které častěji vnímáme skrze jejich identitu než skrze jejich tvorbu?

Prádelna Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí otevřela své prostory současnému umění a nechala ve svých zákoutích umělce a umělkyně zkoumat vztah násilí a života nebo proces hojení. „To téma hodně úzce souvisí s prostorem nemocnic…