František Hýbl

Před osmdesáti lety se po celé naší zemi slavil konec druhé světové války, a nejinak tomu bylo i na místě u Přerova zvaném Švédské šance. Bohužel ne na dlouho. V červnu 1945 tam došlo k masakru. Oběťmi se stali všichni, kteří se "provinili" jen tím,…

Před osmdesáti lety lidé slavili konec války. Ale neděly se jen oslavy. V červnu 1945 došlo na Švédských šancích u Přerova ke zbytečnému masakru, jehož oběťmi byly ženy, děti a starci. Provinili se jedinou věcí – mluvili německy. Historik PhDr. Fran…

„Velká část je tam věnována takzvanému masakru na Švédských šancích u Přerova. Ještě, že se toho pan doktor František Hýbl z Přerova, který celou věc objasnil, nedožil. Vinu za tento masakr házejí na prezidenta Beneše a ministra obrany Svobodu. Nejh…

Masakr na Švédských šancích v roce 1945 patří k nejtemnějším událostem poválečného Československa. Článek odhaluje průběh, pachatele i dlouho zamlčované následky této tragédie.

Konec druhé světové války doprovázela v Československu nejen radost z porážky nacismu, ale také divoký odsun či případy vraždění německého obyvatelstva. Jednou ze zapomenutých kapitol roku 1945 je masakr na Švédských šancích. Na kopci nedaleko Přero…

V červnu 1945 zastavily v Přerově dva vlaky. Jeden vezl vojáky československé armády, druhý karpatské Němce ze Slovenska. Skončilo to tragédií.

Měsíc po konci druhé světové války zavraždili u Přerova příslušníci československé armády 265 nevinných lidí. Roky tutlaný masakr civilistů stále není veřejně příliš známý. Napravit to chce i nová komiksová kniha Temné obilí doplněná historickou stu…

Masakr karpatských Němců ze Slovenska československými vojáky na návrší Švédské šance nedaleko Přerova byl jedním z nejhorších případů msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Brutální vraždu více než dvou set šedesáti lidí…

Generál Svoboda se těší pověsti hrdiny. O jeho stinných stránkách už se však tolik neví. Spolupracoval například na likvidaci odpůrců komunismu, spekuluje se o jeho spolupráci s NKVD a sovětské invazi v roce 1968 jen přihlížel.

Při natáčení rozhovorů pro Příběhy 20. století a pro archiv Paměť národa se setkáváme většinou s lidmi vyššího věku. Je to práce, která má silný osobní rozměr: lidé nám svěřují citlivé záležitosti, vznikají při tom (či se prohlubují) naše vzájemné v…

„Čo som mal s nimi robiť, keď sme im postrieľali rodičov?“ Takto odpověděl Karol Pazúr na dotaz soudu, proč brutálně zabil i malé děti, které s nacismem neměly nic společného. Krvavá masová vražda 265 lidí podléhala dlouhé roky přísnému utajení.