Mao Ce Tung

ESEJ / Novinář, spisovatel a geopolitický analytik Robert Kaplan je pesimista a realista, a to je dobře. Je to znát i z jeho knihy Pustá země, jejíž český překlad vyšel v loňském roce. Hned na úvod cituje pasáž z díla Smysl pesimismu Rogera Scrutona…

Přišli na zasedání politbyra v Pekingu, o němž se domnívali, že bude jen formalitou. Právě před padesáti lety je odvezli v poutech.

Vůdce Mao Ce-tung odsud řídil revoluci, prezident Si Ťin-pching zde zase jako dítě prošel drsnou převýchovou. Čínské jeskyně jao-tung nejsou jen memento z historie lidové architektury, ale také žhavý trend a vzor moderního udržitelného bydlení.

Postkomunistická Die Linke (Levice) sílí a možná dokáže, podobně jako AfD, vyhrát zemské volby. Ožívá v ní přitom třídní nenávist i antisemitismus.

Před šedesáti lety se v Číně otevřely dveře do desetiletí, v němž se udání stalo občanskou ctností, děti soudily své učitele, studenti bili profesory, rodinný původ mohl znamenat rozsudek a několik vět z rudé knížky mělo větší cenu než lidský život.

Dne 9. září uplyne padesát let od chvíle, kdy v Pekingu vydechla naposledy jedna z nejtemnějších postav moderních dějin – komunistický diktátor Mao Ce-tung. Půl století je dostatečně dlouhá doba na to, aby historická paměť vybledla. O to důležitější…

Mao Ce-tung přeměnil Čínu v komunistický stát, ale jeho utopické experimenty zcela zdevastovaly ekonomiku. Kvůli jeho krutovládě a reformám přišly o život desítky milionů lidí. The post Měl to být velký skok vpřed, skončil smrtí milionů. Před 50 let…

Čína si půl století po smrti Mao Ce-tunga připomíná zakladatele státu, jehož obraz režim pečlivě chrání. Paměť na hladomor a násilí slábne, část mladých ale v Maovi znovu nachází symbol rovnosti a odporu k elitám.

Mao Ce-tung proměnil nejen Čínu, ale měl ideový vliv i na Západ - především v šedesátých letech. Před 50 lety vůdce komunistické strany zemřel.