Vlastimil Brodský Český herec

Dlouhých čtyřicet let všechno, co se dostávalo k lidem, podléhalo cenzuře. Těžké to tak měli nejen novináři a spisovatelé, ale i filmaři. Veškeré snímky musely projít státní kontrolou a některé z nich tak na dlouhé roky skončily na černé listině.

Pojďme se společně vrátit do roku 1977. Do doby, kdy v kinech nebyl žádný Netflix, triky se dělaly ručně a největším hitem léta se stala parta dětí, jeden mírně neurotický duch rytíře a jeho dcera, která měla raději kopretiny než věčný život v průva…

> „Ale dyť hřeším jenom jednou. Od rána do večera.“ Nešikovný a trochu nešťastný kostelník se rozhodne opustit práci ve velkém kostele ve městě. Za novým životem se vypraví do zapadlé horské vsi – a shodou tragikomických náhod je považován za nového…

Poslechněte si příběh inspirovaný žlutými květy a bílým chmýřím, které vítr rozfouká do všech stran.

Co dělat, když vám po deseti letech manželství začne lézt partner na nervy? Ve filmu Hodíme se k sobě, miláčku…? přichází na pomoc počítač. Jenže místo ideálních protějšků vznikne chaos, milostný guláš a důkaz, že i hádky mají své kouzlo.

Všichni ho znali jako kuchaře z Popelky. Jan Libíček ale pod maskou dobráka skrýval vážné démony. Deset piv, kila jídla a panický děs z doktorů. Tenhle útěk před realitou skončil fatálním kolapsem.

Indiáni obsadili zámeček bývalých pánů z Větrova! Nejsou to sice praví indiáni a zámeček slouží jako dětský domov, i tak ale nebude nouze o dobrodružství a vtipné příhody.

Největší roubený patrový dům s podstávkou na Českolipsku prošel ledasčím. Od rychtářského sídla přes JZD až po kulturní památku.

> „Ale dyť hřeším jenom jednou. Od rána do večera.“ Nešikovný a trochu nešťastný kostelník se rozhodne opustit práci ve velkém kostele ve městě. Za novým životem se vypraví do zapadlé horské vsi – a shodou tragikomických náhod je považován za nového…