Štěpán Gavenda

Příběh převaděče a kurýra tajných služeb, nad nímž komunistická justice dvakrát vynesla rozsudek smrti, si pozornost bezesporu zaslouží, i když právě ta převaděčská a kurýrní činnost v románu přijde trochu zkrátka.

Po komunistickém puči v únoru 1948 musela spousta lidí emigrovat do zahraničí, aby se vyhnula pomstě režimu. Odtud začali někteří organizovat protikomunistický odboj. Např. na jihovýchodní Moravě vznikla významná zpravodajská síť Františka Bogataje.

Štěpán Gavenda byl aktivní účastník třetího odboje. Jako převaděč zachránil na 60 lidí, které by jinak čekaly komunistické represe. Dobrodruh, který byl dvakrát odsouzen k trestu smrti a utekl i z Leopoldova, svému osudu ale nakonec neuniknul.

Oldřich Mihola sehrál klíčovou roli v tragických osudech desítek osobností protikomunistického odboje v Československu. Přesto není jeho příběh plný cynismu a osobní zrady příliš známý.

Knihy nás dokážou přenést do jiných světů, rozšířit obzory i přinést chvíle klidu a odpočinku. Každý měsíc vychází nové tituly, které lákají čtenáře různých žánrů – od napínavých detektivek přes historické romány až po inspirativní literaturu faktu.…

RECENZE: Spisovatelka Annu Strnadovou mám rád. Jako ona, i já se rád probírám historií a pitvám málo známá jména a události. Připomenu její romány „...stačilo jen říct Jáchymov“, „Volyňská rapsodie“ a „Život na pavoučím vlákně“.

Štěpán Gavenda patřil k nejúspěšnějším kurýrům, vinou zrady Olina Miholy, nastrčeného StB do jejich řad, je zadržen a po několika vězeních skončí v tom nejhorším, v Leopoldově. Po měsíci se mu podaří s dalšími pěti vězni uprchnout a vrátit se do Něm…

Pokud by se Štěpán Gavenda nenarodil v Československu, ale v USA, jsem si naprosto jistý, že by po jeho příběhu skočili filmaři z Hollywoodu a Sylvester Stallone by možná nehrál Ramba fiktivního, ale opravdového.

Smutná zpráva dorazila z Brna, kde včera 24. února zemřela Božena Pištěláková, která letos od Ústavu pro studium totalitních režimů získala Cenu Václava Bendy za statečné občanské postoje v době komunistické totality. Bylo jí sto let.

Každý, kdo se aktivně postavil proti komunistické zvůli, si zaslouží uznání a vzpomínku. Ne všem se ale dostává stejné publicity. Zatímco o skupině bratří Mašínů byl natočen film, jiní hrdinové zůstávají opomíjeni. Často s neméně fascinujícími osudy.

Nová publikace Jaroslava V. Mareše Bojovníci železné opony se zaobírá příběhy lidí, kterým se železná opona na naší západní hranici nesmazatelně zapsala do života – nejen v dobrém, ale především ve zlém. Byli to padouši i hrdinové. Ovšem odpovědět s…

Když se do vedení státu dostali komunisté, staly se naše státní hranice nepropustné. Lidé nesměli cestovat na Západ, a to ani jako turisté. A co víc, tvrdě byly trestány nelegální přechody hranic těch, kteří utíkali za svobodou nebo si tak jen chtěl…