Matouš Hrdina

Záplava AI obrázků se z online prostoru vyvalila do ulic. Proměnily se reklamní plakáty i jídelní lístky a leckoho to pohoršilo. Místo marného boje s brakem je lepší pátrat, proč je pro nás v AI éře čím dál důležitější dobrý vkus.

Nekonečná debata o údajném úpadku čtenářství se točí v kruhu. S naším vztahem ke čtení, knihám a textu se skutečně něco děje, ale odpověď rozhodně nenajdeme v nadávání na telefony a hloupnoucí mládež.

České vesnice a předměstí zaplavily vysoké betonové ploty. Neprostupné šedé hradby nejen kazí veřejný prostor, ale rozkládají také sousedské vztahy. A nakonec i myšlení lidí, kteří se jimi opevňují.

Když se vysmějeme pošetilosti mocných, uleví se nám. Když problémy světa zachytíme v umění, máme z toho dobrý pocit. Jenže smích a poutavé příběhy jsou často možná tím nejhorším řešením ze všech. Stačí se podívat na film Digger.

Nové technologie a online služby by nám měly šetřit práci, čas a peníze. Často to ale jen předstírají. A každá iluze většího pohodlí má skrytou cenu, kterou rádi přehlížíme.