Miroslav Macek

Zalistovala jsem si znovu stránkou Miroslava Macka, a četla si v jeho „Chvilkách poezie“. Následující krásná a nesmírně milá báseň je od Joanne Bailey Baxterové (1930 - 2018), americké učitelky a básnířky. Po studiích na Ohijské universitě se přestě…

Připomíná to 11. září 2001, kdy Miroslav Macek jako velkou zprávu oznamoval svůj odchod z vedení ODS, aby vzápětí nato v New Yorku nalétávala letadla do Dvojčat. V pátek 30. května 2025 přišlo oznámení europoslance Filipa Turka, že povede středočesk…

Někdejší místopředseda ODS Miroslav Macek zemřel 1. května 2024 ve věku 79 let. Rok po jeho úmrtí se vdova Petra Macková Hrochová (38), která si vzala Macka za muže v roce 2015, svěřila, že jí rok truchlení hodně dal. A poslala Mackovi do nebe vzkaz.

Před rokem nastalo druhé zmrtvýchvstání seriálu Dexter. Tentokrát jsme se přenesli na úplný počátek příběhu, kdy hlavní hrdina teprve začínal brousit své budoucí mistrovství.

Co z devadesátých let zbylo v české politice? Ve speciálu Portrétů Politici devadesátek se ohlédneme za lidmi a stranami, na které se už – možná neprávem – zapomnělo.

Dálnice D1 je jednou z hlavních dopravních tepen v Česku. Má ale jedno zvláštní místo, které je úsekem častých dopravních nehod mnohdy končících smrtí. Někteří lidé koncentraci nehod v tomto úseku dokonce označují za záhadu.

Občanská demokratická strana vznikla v únoru 1991 a bez nadsázky šlo o klíčového politického hráče 90. let. Dva její zajímavé členy připomenou v Portrétech Nováček a Hertl.

Co z devadesátých let zbylo v české politice? Ve speciálu Portrétů Politici devadesátek se ohlédneme za lidmi a stranami, na které se už – možná neprávem – zapomnělo.

Dnes se podíváme na jednu klasiku, která nás veselým způsobem provede světem, který je obvykle, pokud jde o zájem dětí o zvířata, mimo zorné pole. Podíváme se do světa hmyzu a další drobné havěti.

Co z devadesátých let zbylo v české politice? Ve speciálu Portrétů Politici devadesátek se ohlédneme za lidmi a stranami, na které se už – možná neprávem – zapomnělo.

Pustí-li se někdo do pokračování knihy tak legendární, jako je Saturnin, maluje si na sebe dobrovolně terč. Není rozhodně mým úmyslem jít po této návnadě, i když se tomu do jisté míry nedá vyhnout.