Pablo Don

Článek Petra Míči na Seznam Medium se snaží veřejnost uklidnit tvrzením, že Václav Moravec prý bere „méně než ajťák v Praze“. Jenže celá argumentace je tak účelová, že spíš zpochybňuje důvěru v Českou televizi, než ji obnovuje.

Korespondenční volba ze zahraničí? Dobrá. Ale kdo chce rozhodovat o české politice z Bali, měl by taky platit koncesionářské poplatky za ČR a ČRo. Voličská práva nejsou a nemohou být bez povinností.

Když soudy devět let tápou, jestli Andrej Babiš jednal protiprávně, jak to má poznat běžný občan? A do toho Pekarová radí, kdo smí kandidovat. Tohle je Kocourkov na baterky.

Při zkoušce ze správního práva mě kdysi zaujala studentka, která neustále citovala jakéhosi Klusáčka. Netušil jsem, že nejde o profesora, ale o kamaráda z kolejí. Život je zkrátka plný absurdit.

Je líný, nepracuje a žije z našich daní. Zároveň mi vzal místo ve skladu a maká dvanáctky. Ukradl dávky i šichty. Je to vůbec člověk? Ne. Je to Schrödingerův Ukrajinec!

Přezdívky v politice mají sílu – vystihnou charakter, zesměšní, nebo naopak dodají auru. V případě Pavla Blažka se zrodil Don Pablo. A jak? Nečekaně a téměř omylem.

Dnešní zážitek z Bláhovky mi vyrazil dech. Vedle mě seděl borec, který si na vyhlášené plzeňské pivo došlapal z Litomyšle. A ne, nebyl to profík. Byl to obyčejný úředník. Tohle Brno nezažívá každý den.

Nešlo s tím nic dělat, říká k nákupu předražených vojenských kuchyní Jana Černochová. Zákon o zadávání veřejných zakázek ale řešení nabízel - a možná rovnou několik.

V prosinci roku 2021 jsem napsal článek o osobě známé pod frajerskou zkratkou Don Pablo zde. Tehdy jako nyní si strana kmotrů svého Dona Blažka považovala a hájila. Stačí se začíst do již vousatého článku. Vše vysvětlil, nic není pravda, vše je jen …

Obraz Pavla Blažka je zatížen několika kauzami, jež ho v očích voličů poškodily. Přitom existují svědectví, která ho nasvěcují i v jiných tónech.