Elena Horálková

„Chtěla bych tátovi položit pár otázek a poděkovat za život. On spoustu let prošvihnul a já bych měla milion důvodů se s ním nepotkat, neodpustit, ale krev se nezapře…“

Moderní česká kuchyně, první republika a k tomu Michelinská hvězda. Za úspěchem ale nestojí žádné kouzlo. „Máme skvělé kuchaře. Práce nás baví a chceme být pořád lepší.“

Večerníčky, seriály a melodie, které člověk pozná dřív, než si stihne vzpomenout odkud. „Jsou to nádherné melodie. Snad si je posluchači spojí s televizní bednou,“ doufá.

„Přemýšlel jsem o nabídce a říkal si, že mám v 85 letech život za sebou. Jen Lenin byl věčný,“ říká s typickým suchým humorem o své nové knize výrazná osobnost medicíny.

Pohádky prý dlouho nebyly jeho sen. Teď je do svého profesního života pustil. A takovou, ve které místo meče tasí spíš rozum. „Moje postava se mi líbila na první dobrou.“

„Je to souhrn tvůrčího procesu za posledních třicet let. Název alba byl trochu oříšek.“ Nakonec ve slově „retrospektiva“ našla jiný význam. Ne návrat, ale orientaci v čase.

„V mládí jsem frajeřil na lyžích ve Špindlu a skončil s vážným zraněním kolene v nemocnici, Musel jsem dlouho ležet, tak jsem vzal do ruky kytaru. A tehdy mi to učarovalo.“

„Z filmu mám obrovskou radost a diváci děkovali,“ popisuje herec atmosféru premiéry snímku Šviháci. „Když jsem si scénář četl ve vaně, byl jsem nadšený. Příběh mě táhl.“

S domovem se Janu Punčochářovi dodnes pojí vůně řízků. „To je vůně, která vás okamžitě vrátí domů,“ ujišťuje šéfkuchař. A přidává trik, který má od maminky a dělá ho stále.

„Cestuju tam už patnáct let. Stále jsem tady, nezraněná a pořád se tam vracím. Média často vytvářejí krvavý obraz tamního světa, ale pěkného se tam děje hodně,“ ujišťuje.

Jako umělecký šéf se podle svých slov často pohybuje na tenkém ledě. „Jednou z nejtěžších věcí pro mě je to, že nejsem ani režisér, ani dramaturg. Ale ozvu se,“ dodává.

„Na dětském mozku je nejzajímavější jeho vývoj. Je to jako jít ve vesmíru od velkého třesku až na konec, k člověku. Zničehonic je tu zázrak,“ usmívá se profesor.