Jan Kotěra

Na místě současného objektu čp. 150 stával již v roce 1419 dům. Spekuluje se, že býval nejspíše dřevěný a teprve později byl přestavěn. Jisté je, že zde bývala dědičná rychta, jež nesla staré čp. 114. Ve 14. století byl rychtářem rytíř Bušek, po něm…

Do tohoto prostoru je mnoha historiky situován v roce 1419 zaniklý klášter dominikánů s kostelem Panny Marie, protože roku 1923 se podařilo v souvislosti s hloubením základů domu čp. 627 objevit údajné části klášterních sklepů, pozůstatky pece,…

Na místě tohoto objektu existovala zástavba již ve středověku, ale její přesnou podobu nemáme kvůli tomu, že v roce 1766 byla zahájena výstavba pevnosti, jež zničila původní ráz celého okolí města a k jejímu dokončení došlo roku 1791, kdy byly…

Tento dům se skládá ze zadního a předního objektu, jež jsou propojeny spojovací chodbou. Mezi nimi se nachází dvůr, v němž je novostavba plynové kotelny. Přední jednopatrový novorenesanční dům s valbovou střechou byl postaven kolem roku 1840. Jiné…

Na místě dnešní budovy stávaly původně erární pevnostní objekty, což dokazuje indikační skica stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA201018400), a po jejich zboření dům, který byl postaven…

Jedná se o dvoupatrovou budovu s ekletickou fasádou s pásovou přízemní bosáží, jež byla postavena v letech 1852-1854 na místě zbouraného městského špýcharu (sýpky). Do nádvorní strany vybíhají dvě nestejně dlouhá křídla domu a objekt má průjezd do…

Architekt Josip Plečnik se narodil v Lublani 23. ledna 1872. Vyrůstal v truhlářské dílně, kterou měl po otci převzít. Když otec náhle zemřel, byl na takový úkol ještě moc mladý, a tak mohl zůstat na studiích. Na vídeňské umělecké akademii byl žákem …

Vilová čtvrť Ořechovka, to je vlastně návrat do elegance první republiky přímo v srdci Prahy. Bydlet by zde chtěla spousta lidí, ale dovolit si to může málokdo. Většina z nás se sem dostane jenom jako návštěvníci, náhodní i se záměrem, turisté. Praž…

Tato pamětní deska se nachází na domě čp. 42 v ulici Karla Tomana a nese nápis: „Zde se narodil dne 19. února 1804 Karel Rokitanský“. V horní části je výrazný portrét v reliéfním provedení ověnčený vavřínovým věncem. Málokdo však dnes již ví, kým…

Na místě dnešní Galerie moderního umění na Velkém náměstí stály původně tzv. Caivasovy měšťanské domy čp. 139-140 (starého číslování 125-124), což byly gotické jednopatrové objekty, které byly nejprve upraveny renesančně, později barokně a v roce…

Stavitelem domu čp. 284 v dnešní třídě Čs. armády byla v roce 1895 královéhradecká obec, a to až poté, co se jí podařilo odkoupit zdejší pevnostní pozemky. Určen byl od počátku pro c. k. četnictvo jako kasárny a c. k. okresní četnická stanice odd.…

Původně šlo o přístavbou nespojené dva činžovní domy s historizující fasádou, které vybudoval stavitel František Dobrkovský. Pocházejí z roku 1874 a vznikly podle plánů Václava Webra, přičemž na jejich místě původně stálo zděné vojenské skladiště…