Henri Sanson

Byla temná noc. Henry Sanson ale nemohl usnout. Mučily ho představy plné krve, rozdrcených končetin a useknutých hlav. Byl z nich zoufalý. Už několik týdnů se kvůli nim nevyspal. Vstal, a stejně jako přecházející noci, zamířil do kuchyně, aby svůj ž…

Další excelentní román slovenského prozaika Antona Hykische se tentokrát zaměřuje na období Francouzské revoluce a změny, které v Evropě probíhají. Bezhlavý čas autor dokončil v době pandemie covidu-19 ve svých 89 letech. Loni kniha vyšla na Slovens…

Na náměstí je zaplněn každičký centimetr. Nikdo si nechce nechat ujít popravu krále. Pravidelný rytmus bubnů zrychluje a dává tušit, že se blíží konec. Konec jedné éry a starého pořádku. Horké letní dny roku 1789 se promění v krvavá jatka. Francouzs…

Dostal rozkaz popravit svrženého krále Ludvíka XVI. Charles-Henri Sanson dříve působil v jeho službách, do takové akce se mu příliš nechce. Je však vrchním pařížským katem, nemá tedy příliš na vybranou. Dostojí pověsti mistra svého řemesla. Sansonov…

Přesně před 230 lety popravil kat Charles-Henri Sanson francouzského krále Ludvíka XVI. Jednou z klíčových postav procesu, který od listopadu probíhal v Konventu, byl Louis Antoine de Saint-Just, mladý jakobín, provokatér s náušnicí v uchu, ale také…

Některé momenty Velké francouzské revoluce jsou pořádně krvavé a poprava tehdejšího francouzského krále Ludvíka XVI. je bez diskuse jedním z nich. O posledních okamžcích panoníkova života se pak šířily různé pomluvy, přestože jeho stětí gilotinou vi…

Kat je práce jako každá jiná. Je potřeba ji odvést včas, kvalitně, za předem domluvený plat bez ohledu na to, zdali se jedná o vraha, krále nebo vraha krále. Charles-Henri Sanson o tom věděl své.

K povolání kata měl původně odpor, ale funkce popravčího byla tehdy dědičná. Byl francouzským královským katem za vlády krále Ludvíka XVI. a vrchním popravčím první Francouzské republiky. Téměř čtyřicet let vykonával v Paříži trest smrti a vlastní r…

Dobrý úmysl, který se ale pořádně zvrtnul. Tak lze ve stručnosti popsat příběh využívání gilotiny. První poprava tímto strojem se odehrála přesně před 230 lety. Krvavé "prvenství" si připsal na konto zlodějíček Nicolas Jacques Pelletier.

Gilotina se brzy po svém zavedení dočkala velmi krvavé a kruté služby. Na samém počátku jejího stvoření ale byla snaha chovat se i k na smrt odsouzeným zločincům humánně.